Co je základní nepodmíněný příjem

Jde o systém sociálního zabezpečení, při němž všichni občané dostávají pravidelnou měsíční dávku nehledě na to, zda pracují, či ne. Předpokládá se však, že většina nyní pracujících by svá pracovní místa neopustila, aby si mohli dovolit vyšší životní standard. Kritici vyčítají systému nákladnost a to, že jistý pravidelný příjem by mohl lidi demotivovat. Stoupenci myšlenky základního příjmu ovšem argumentují nynější výší nákladů na byrokracii a tvrdí, že po jejím zredukování by stát potřebné prostředky získal. Zdravotnictví by mělo ušetřit i na úbytku nemocí spojených s chudobou a pracovním stresem. Zavedení základního příjmu podporují různé politické síly na levici i pravici – zatímco pro levici je cestou k sociální spravedlnosti či rovnosti, pravice v něm vidí především výše zmíněné zredukování byrokracie. Často ho podporují například politici zelených nebo pirátů. Základní příjem se testuje v nizozemském Utrechtu a okolí, pilotní projekty se chystají iv Kanadě a ve Finsku, ale probíhají také v Indii nebo v Íránu. Nejdále v Evropě zatím došlo Švýcarsko, které o jeho zavedení na celostátní úrovni uspořádá letos v červnu referendum. V americkém státě Aljaška funguje základní nepodmíněný příjem jako podíl ze zisku z těžby ropy. Občané ale dostávají jen malou částku, v roce 2012 to bylo 878 dolarů, což na vyžití ani zdaleka nestačí. Spíše než základní nepodmíněný příjem se tedy jedná o negativní daň z příjmu. Zajímavé výsledky přinesl pilotní projekt základního příjmu, který probíhal od ledna 2008 do prosince 2009 ve vesnici Omitara v Namibii. V obci se výrazně snížil problém s podvýživou, zvýšila se školní docházka a příjmy lidí narostly mnohem víc než o výši grantu, který sponzorovali Němci. Obyvatelé se více zapojovali do ekonomických aktivit – experiment tak vyvrací námitku, že základní nepodmíněný příjem bude lidi demotivovat při práci.