Malé děti půjdou do ústavu výjimečně

Klokánky přitom tvoří asi polovinu kapacity všech zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

„Bude potřeba méně lůžek. To znamená, že některá z těchto zařízení zaniknou, primárně ta soukromá,“zdůraznila Marksová.

Štědrá podpora pěstounů

Jak uvádí Dienstbierův materiál, snižování počtu dětí umístěných v dětských domovech se předpokládá do tří let, současně s navýšením služeb podporujících výkon rodinné či náhradní rodinné péče.

Návrh vládní rady má ale už nyní své odpůrce, a to nejen z řad pracovníků ústavních zařízení.

„O sjednocení péče se už snažila paní ministryně Marksová a narazila u svých kolegů na ministerstvech školství a zdravotnictví. Nyní to tedy zkouší přes pana Dienstbiera a Radu vlády. Není to správný postup a ten tlak je tak veliký, že za tím není určitě a především zájem dítěte,“myslí si poslankyně sociálního výboru Radka Maxová (ANO).

Pobyt u přechodných pěstounů, kteří se ze zákona o dítě starají maximálně rok, pak kritizuje dětská psycholožka Ilona Gillernová z katedry psychologie FF Univerzity Karlovy: „Těžko jde zajistit, aby na jedné i druhé straně nenaskočil vztah. Ten se po nějaké době rozpustí a pro dítě to znamená další obrovské nároky na adaptaci.“

Na takzvaný příspěvek na výkon pěstounské péče se již nyní vynakládá půl miliardy korun ročně. Na každého pěstouna připadá příspěvek 48 tisíc korun ročně. S tímto příspěvkem zčásti hospodaří obce a zčásti takzvané doprovázející organizace, které jim mají za něj poskytovat podpůrné služby na základě podepsané dohody.

Z Analýzy fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče zpracované společností SocioFactor vyplývá, že z celkem více než 9000 dohod uzavřených do února 2015 jich 44 procent bylo sepsáno s obecními úřady. O nadpoloviční část pěstounů se tedy staraly doprovázející organizace.

Obce přitom nedokázaly vyčerpat 44 procent těchto příspěvků. Jak totiž uvedli sociální pracovníci v průzkumu, považují jeho výši za vysokou. Průměrné roční náklady úřadu na doprovázení jedné pěstounské rodiny dosáhly v roce 2014 necelých 29 tisíc korun.

Naproti tomu doprovázející organizace se činily lépe. Nedočerpaly jen 16 procent příspěvku. Průměrné náklady na jednu pěstounskou rodinu dosáhly 35,5 tisíce korun. Polovina respondentů přitom považovala jeho výši za přiměřenou.

Je třeba dodat, že hospodaření s příspěvkem na výkon pěstounské péče nemusejí ani obce, ani neziskovky detailně prokazovat a stejně tak nemusejí vracet případné přebytky. Což vadí i některým pěstounům.

„Mělo by to pomáhat pěstounům, ale ty organizace parazitují. Nejsou kontroly, kam ty peníze jdou. Pak se řekne, že dostáváme 48 tisíc korun. Média to nečtou a neřeknou, že pěstoun to nemá,“řekl LN jeden z nich pod podmínkou anonymity.

S poklesem počtu dětí v domovech budou muset narůstat počty ochotných pěstounů. A s nimi i náklady nejen na jejich odměnu a dotace pro děti, ale rovněž i tyto příspěvky na výkon pěstounské péče.

Reforma podcenila prevenci

Reformu péče o ohrožené děti spustil resort od roku 2013. Od té doby prudce narostl počet profesionálních pěstounů, kteří se mají o svěřené děti starat nejdéle rok. Za tuto práci dostávají odměnu 20 tisíc korun měsíčně, a to i tehdy, když právě o žádné dítě nepečují. Díky tomu zájem o profesionální pěstounství výrazně narostl. V roce 2010 se o tuto roli ucházeli čtyři žadatelé, v roce 2014 jich bylo 678 a loni 384.

Od roku 2010 se výdaje na dávky pěstounské péče ze státního roz- počtu zvětšily čtyřikrát až na letos rozpočtované čtyři miliardy korun. K tomu je třeba ještě přičíst zmíněných půl miliardy korun na příspěvek na výkon pěstounské péče. Další miliardou korun stát dotuje činnost regionálních orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Naproti tomu na prevenci v rodině, aby ji děti vůbec nemusely opouštět, se z eráru vydává pouhých sto milionů korun. Přitom podle posledních dostupných statistik za rok 2012 putovala více než třetina dětí do kojeneckých ústavů ze sociálních důvodů, což zmiňuje i Dienstbierova analýza.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc přitom každoročně stojí před krachem. V současnosti tato zařízení dostávají peníze od státu pouze na 28 dětí, a dokonce se krátí u těch, které jsou například na dlouhodobé propustce.

Když není ani na výplaty

Na 30 těchto zařízení, z nichž polovinu tvořily právě Klokánky, požádaly před nedávnem ministerstvo práce o dofinancování. Chybějící částku za loňský leden až říjen vyčíslily na 61,4 milionu korun. Problémy mají také s výplatami mezd. „Příspěvek za loňský prosinec bychom čekali do konce ledna, je únor, a stále nic,“řekla LN Aneta Matoušová z Dětského centra ve Dvoře Králové nad Labem.

Ještě v únoru přitom ministryně Marksová přislíbila, že podpoří změnu jejich financování – peníze by dostávaly fixně na lůžko.

Problém je ale i v tom, že se podle statistik Asociace krajů chtějí pěstouni nejčastěji starat o bílou holčičku do pěti let. A krátkodobí pěstouni žádají nejčastěji dítě do maximálně tří let.

„Kam bychom pak dávali starší děti a sourozenecké skupiny. Právě o ně se starají zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které jsou schopná navíc převzít z minuty na minutu,“připomněla poslankyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová. „Navíc děti od dvanácti třinácti let k pěstounům nechtějí,“dodává.

I kvůli těmto problémům si poslankyně Maxová myslí, že Dienstbier připravil zavádějící materiál. Ministr pro lidská práva popisuje dětské domovy jako nevhodná velkokapacitní zařízení. Odpůrci této myšlenky ale namítají, že řada z nich už funguje formou „rodinek“– děti bydlí po menších skupinkách.