Šampioni uvěznění v depozitáři

Zlaté, stříbrné i bronzové medaile Dany a Emila Zátopkových, diskaře Ludvíka Daňka nebo oštěpaře Jana Železného a dalších šampionů mohli lidé obdivovat v pražském Tyršově domě až do roku 2002. Před čtrnácti lety ale vypověděl Sokol Národnímu muzeu (NM) nájemní smlouvu a to už pro populární sbírku 170 000 exponátů nenašlo místo. Vzácné předměty i písemnosti Muzea tělesné výchovy a sportu, které patří pod NM, tak skončily v depozitáři v Terezíně.

Pod zámkem jsou třeba i exponáty z pozůstalosti Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského. Ten v roce 1896 navštívil první novodobé olympijské hry a stal se jedním z nejváženějších sportovních činovníků s vazbou na Pierra de Coubertina.

Že by se v dohledné době z exponátů, které od roku 1997 postupně mizely v terezínském ústředním depozitáři, opět mohla těšit veřejnost, je nepravděpodobné. Jednou z posledních snah bylo přesunutí alespoň části archivu, fotoarchivu a knihovny do pronajatých prostor Zemědělského muzea. Ale ani tam nevydržely. „Hlavně z technických důvodů nebylo dlouhodobě možné Zemědělské muzeum pro sportovní expozici využívat,“řekl LN generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. V dubnu 2009 přislíbil pomoc s hledáním prostor pro sportovní sbírky tehdejší starosta Prahy 1 Petr Hejma, ale ze všeho nakonec velice brzy sešlo, když byl ke konci roku z funkce odvolán.

Podle Lukeše byly (a dodnes jsou) hlavní překážkou peníze: „Národní muzeum si nemůže dovolit tak nákladnou investici, neboť na prvním místě je dokončení rekonstrukce historické budovy. Poté je v plánu oprava Náprstko- va muzea, které je v dezolátním stavu, a až potom by se mohlo začít uvažovat o novém projektu pro muzeum sportu.“

Ředitel Lukeš se navíc domnívá, že by muzeum sportu nemělo být financováno jen ze státních peněz, ale přispět by měly i sportovní svazy, sportovci. Předseda České unie sportu Miroslav Jansta ale s něčím takovým nepočítá.

Národní muzeum se nyní soustředí na otevření nové přírodovědné a historické expozice. Součástí bude i několik vybraných předmětů z bývalého sportovního muzea. Které to budou, však zůstává tajemstvím, ředitel Lukeš nechce detaily prozradit. Pouze opakuje, že smyslem nové expozice bude „poskytnout komplexní a výpravné podání českých dějin“.

Skrytá sportovní sbírka se alespoň neustále rozšiřuje. Mezi poslední přírůstky patří třeba brusle z Nagana, které na olympiádě obouval obránce Jiří Šlégr. Dres a sálové boty volejbalisty Ladislava Synovce z Mistrovství evropy v Bukurešti z roku 1955 (Československo bylo zlaté) nebo také Olympijský řád Emila Zátopka.

Jestli se i jeho příznivci dočkají znovuotevření Muzea tělesné výchovy a sportu nezáleží jen na vedení NM, ale zejména na politicích. Ostatně mnozí z nich si rádi sportovní úspěchy „přivlastňují“či alespoň vysedávají na stadionech ve VIP lóžích a nechají se fotografovat v šatnách šampionů.

Chabou útěchou jsou pro opravdové fanoušky připravované akce, například v souvislosti s letními olympijskými hrami v Riu de Janeiru bude Národní muzeum pořádat výstavu plakátů na Vítkově a chystá také 5. ročník odborné konference Sportování a cestování po roce 1945, která mimo jiné představí sport po válce.