EU bez kontrol? Až za půl roku

Cesty po Evropě budou dál komplikovat pohraniční hlídky a kontroly. Brusel schválil výjimku na dalších šest měsíců.

BRUSEL/PRAHA Svoboda volně cestovat a pracovat pro Čechy patří mezi to první, co jim naskočí při vyslovení termínu Evropská unie. Podle posledního průzkumu Eurobarometru je Evropa bez hranic dokonce častější asociací než nadměrná byrokracie, plýtvání penězi nebo ztráta národní identity.

Od loňského podzimu je ale putování po schengenském prostoru, tedy zemích, které se rozhodly zrušitmezi sebou hranice, čím dál složitější. Pravidelné policejní hlídky na kdysi zrušené hraniční přechody postavili Němci, Rakušané, Francouzi, Belgičané, Dánové a Švédové. A ani vysoké kovové ploty s nataženým ostnatým drátem již nejsou jen obranným mechanismem před migranty proudícími přes vnější hranici Schengenu. Rakušané postavili podobný plot v polích poblíž Spielfeldu u slovinských hranic. Tedy tam, kde jinak na dálnici řidič pozná, že už je ve Slovinsku, jen díky mýtnici.

Od minulého měsíce jsou zábrany natažené poblíž další tepny, která spojuje dva státy schengenského prostoru, při Brennerském průsmyku, hlavní spojnici mezi Rakouskem a Itálií.

Na poslední chvíli

Původně měla všechna mimořádná opatření skončit včera. Přechodná obnova hraničních kontrol je možná jen na dva měsíce a lze ji dvakrát prodloužit. Rakušané a Němci, kteří mají na hranicích v rámci Schengenu zdaleka nejvyšší počet policistů, svůj nejzazší limit pro udržení pohraničních hlídek přímo „na čáře“vyčerpali.

Jenže Evropská rada doslova za pět minut dvanáct schválila prodloužení kontrol o další půlrok. Zvolila k tomu formu přílepku. Čtvrteční jednání v Bruselu se totiž primárně točilo kolem humanitární a rozvojové pomoci, nikoliv budoucnosti Schengenu. Půlroční výjimku Brusel schválil pro Německo, Rakousko, Francii, Belgii, Dánsko, Švédsko a také Norsko. To sice není členem EU, sdílí ale s ostatními úmluvu z Schengenu.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prodloužení výjimek chápe. „Oni reagují na přesvědčení, že nejsou schopni zvládnout příval migrantů. Tohle jsou opatření, která vyplývají z logiky věci, jsou důsledkem toho, že celkový systém není dostatečně funkční,“prohlásil Zaorálek. Věří nicméně, že do konce roku se podaří situaci na vnějších hranicích EU zvlád- nout tak, že se Schengen vrátí ke svému běžnému režimu. Tedy s hranicemi jen na papíře.

Prevence, ne krize

Další půlrok, kdy budou na hranicích stát policisté s pravomocemi kontrolovat každé projíždějící auto, je na rozdíl od dosavadních opatření spíše prevencí. Poté, co EU uzavřela s Tureckem dohodu o vracení migrantů z Řecka zpět do tureckých uprchlických táborů, se počet uprchlíků radikálně snížil. Přes vytíženou rakousko-bavorskou hranici přešlo v dubnu jen 16 tisíc lidí. Loni v listopadu to přitom bylo 206 tisíc.

A dokonce i jinak ostražité Bavorsko už signalizovalo, že důsledná kontrola na trase z Itálie by spolu s uzavřením balkánské trasy měla stačit. „Kdyby se v Brenneru začalo kontrolovat, pak bychom ani nemuseli držet naše hlídky v Kufsteinu u rakouských hranic,“upozornil bavorský ministr obrany Joachim Herrmann.

K půlroční výjimce, která umožní ponechat stálé policejní hlídky na hranicích, by se teoreticky mohlo připojit i Česko. Ministerstvo vnitra se k tomu ale zatím nechystá. „Česku se díky striktnímu dodržování našich i mezinárodních zákonů větší migrační vlna vyhýbá,“prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec.

Detence, kam Česko umisťuje ilegální migranty, jsou zaplněny jen z jedné desetiny. O azyl pak u nás za první tři měsíce letošního roku požádalo 415 cizinců – méně než za loňské první čtvrtletí.

Cizinecká zásahovka

Vnitro se přesto na možné vzedmutí uprchlické vlny připravuje. V březnu cvičili policisté na zelené hranici s Rakouskem zásah v rámci akce s krycím názvem Vlna. Před třemi dny pak Chovanec oznámil vznik mobilních jednotek cizinecké policie. Obdoba cizinecké zásahovky by měla mít 181 členů.