Hizballáh ztratil svého velitele v Sýrii
V syrské válce přišlo hnutí Hizballáh asi o tisíc bojovníků i oblibu v arabských zemích, získalo ale zkušenosti a nové zbraně.
DAMAŠEK/PRAHA V Kuvajtu byl odsouzen k smrti za teroristické útoky, v Haagu byl obžalován mezinárodním tribunálem vyšetřujícím vraždu libanonského premiéra Rafíka Harírího a sankce na něj uvalily Spojené státy. Smrt ale našel až ve válčící Sýrii. Smrt svého velitele Mustafy Badraddína včera oznámilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh.
Pětapadesátiletý Badraddín je už čtvrtým vysoce postaveným velitelem Hizballáhu, který za poslední rok ve válce zahynul. V Sýrii velel jeho jednotkám od roku 2011, podle některých zdrojů byl dokonce nástupcem hlavního vojenského stratéga hnutí Imáda Mugníji, kterého zabili v roce 2008 zřejmě Izraelci.
Jiné zdroje ale uvádějí, že pouze vedl operace Hizballáhu v Sýrii. Právě on také zprostředkovával schůzky šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha se syrským diktátorem Baššárem Asadem.
Badraddín zemřel při výbuchu na základně Hizballáhu poblíž damašského letiště. Jeden z libanonských poslanců za Hizballáh z jeho smrti obvinil Izrael, vláda Benjamina Netanjahua to však odmítla komentovat. Sám izraelský premiér však nedávno přiznal letecké údery v Sýrii, jejichž cílem byly konvoje vezoucí zbraně právě Hizballáhu.
Izraelský server Debkafile, který má blízko ke zdrojům z tajných služeb, však napsal, že Bad- raddína zřejmě zabili syrští nebo íránští vojáci kvůli tomu, že chtěl své muže kvůli velkým ztrátám na bojišti stáhnout zpět do Libanonu.
Hizballáh sice po zapojení se do syrské války výrazně pomohl Asadovým silám, kterým pomohl ubránit území u libanonských hranic, stejně jako získat zpět od rebelů jižní předměstí Damašku, zároveň ale hodně utrpěl – podle odhadů už v Sýrii padlo asi 1000 až 1200 jeho bojovníků.
Mezi zabitými je i Samir Kuntar, odsouzený v Izraeli za několikanásobnou vraždu, a Džihád Mugníja, syn výše zmíněného vojenského stratéga hnutí.
Badraddín byl už v roce 1983 odsouzen k smrti v Kuvajtu za svou roli v pumových útocích, po invazi iráckých vojsk Saddáma Husajna ale z věznice uprchl. Poté dlouhá léta připravoval útoky proti Izraeli a Zvláštní tribunál pro Libanon ho označil za jednu z klíčových osob stojící za vraždou bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího. Údajně se podílel i na útoku na americká kasárna v Bejrútu.
Hizballáh v prohlášení o jeho smrti citoval Badraddínova údaj- ná slova, že se ze Sýrie vrátí buď jako vítěz, nebo jako „mučedník“.
Hizballáh se mění, díky válce získává nové zbraně
Kromě výše zmíněných lidských ztrát přineslo angažmá v Sýrii Hizballáhu i značnou ztrátu popularity v arabském světě. Zatímco v roce 2006, kdy hnutí válčilo 34 dní s Izraelem, se Hizballáh stal v očích části arabského světa vůdčí silou islámského odporu proti sionismu a Západu, spojenectví s režimem Baššára Asada toto renomé značně pošramotilo.
Jak v americkém Kongresu upozornil Dan Byman, ředitel Centra pro blízkovýchodní politiku, stal se Hizballáh v sunnitských zemích nenáviděným hnutím. Výsledkem je i krok Ligy arabských států, která v březnu zařadila hnutí na seznam teroristických organizací – krok, který západní země udělaly už dávno. Z těch arabských se zdržely jen dva státy – Libanon, kde má hnutí silnou pozici a je jednou z vůdčích politických sil, a Irák.
Válka v Sýrii však může být pro Hizballáh i pozitivní – hnutí získává další zkušenosti pro boj s Izraelem a díky spojenectví s Asadem se dostává i k vyspělým ruským zbraním. Byman ostatně poznamenal, že Hizballáh stále zůstává silnou organizací a potenciální hrozbou pro židovský stát i USA, přestože brzké obnovení konfliktu s Izraelem nyní není pravděpodobné.
Časopis Foreign Policy pak nedávno s odvoláním na zdroje z vedení hnutí informoval o tom, že Hizballáh se připravuje na dosud největší válku s Izraelem. „Vůbec to nebude vypadat jako válka v roce 2006,“řekl nejmenovaný zdroj libanonské novinářce Núr Samahové.
Hizballáh prý vyvinul zcela novou úroveň vojenských kapacit a je schopen napadnout a obsadit izraelská města, útočit pomocí naváděných raket, používat vyspělé telekomunikační sítě i výzvědné drony.
Velké obavy pak vyvolala slova duchovního vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který v únoru Izraeli pohrozil útokem na chemické sklady v průmyslové zóně v přístavu Haifa na severu země. Pokud by střely Hizballáhu zasáhly tamní obří nádrže s amoniakem, mohly by zemřít i tisíce lidí.