Cestu k Marsu usnadní „parní stroj“

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla Prospector-X, které bude poháněno právě párou.

PRAHA Malé plavidlo Prospector-X, na jehož vývoji bude firma Deep Space Industries (DSI) spolupracovat s Lucemburskem, otestuje nový způsob pohonu, který by chtěla DSI využít pro svá další vesmírná plavidla. „Dlouho jsme přemýšleli, jak vytvořit jednoduchý, levný, kompaktní, spolehlivý a snadno použitelný pohonný systém pro dlouhodobé využití ve vesmíru. Až jeden z inženýrů přišel s tím, že vytvoříme parní stroj,“popsal Rick Tumlinson nápad pohánět malá plavidla vodní párou. Projekt představil zástupcům českého vesmírného průmyslu spoluzakladatel DSI během své návštěvy Prahy.

Expanze do vesmíru

Pokud bude pohonný systém fungovat podle představ tvůrců, dává velkou naději k relativně snadné mechanizované expanzi do vesmíru. Voda je totiž nejběžnější látkou ve sluneční soustavě a budoucí plavidla DSI by měla být schopna ji sama doplňovat.

K tomu se firma nejspíš dostane až v dalších fázích projektu. Prospector-X teď otestuje systém pohonu, následovat budou projekty, které se soustředí na možnosti přistávat a odlétat z asteroidů a následně i právě na schopnost těžby surovin. Právě při samotné těžbě by se mohlo vesmírné plavidlo samo „dotankovat“.

Tumlinson přitom zdůrazňuje, že při získávání surovin z vesmírných těles nejde o to, aby byly následně dopravovány na zemi. „Suroviny budou určeny pro využití přímo ve vesmíru. V současnosti si vše na vesmírné výpravy bereme ze Země s sebou, ale to není do budoucna řešení,“vysvětluje Tumlinson. Těžba z asteroidů by tak měla být jakýmsi základním kamenem, který umožní stavbu budoucích vesmírných stanic, které se následně stanou základnami

Vesmírný parní stroj

pro výpravy k více či méně vzdáleným planetám. A právě nové technologie pro osidlování vesmíru a planet lidmi by měly být dalším předmětem vývoje v DSI.

„Zatímco Jeff Bezos nebo Elon Musk řeší, jak se dostaneme na Mars, mým hlavním zájmem je řešit, jak tam přežijeme a co tam budeme dělat,“nastínil Tumlinson základní rozdíl mezi zaměřením jím zakládaných projektů a projekty známých „vesmírných podnikatelů“. Právě Tumlinson sám má ovšem velký podíl na tom, že se tito pánové vesmírnému byznysu věnují. Je totiž považován za jednu z největších osobností, které stály u formulování pravidel pro komercializaci kosmického průmyslu, takzvaného NewSpace Industry.

Snílek Tumlinson také věří, že na Mars se lidská posádka vypraví již v relativně blízké budoucnosti, a sám je velkým zastáncem toho, aby se lidé osidlování vesmíru věnovali. Podle něj je to jediná cesta, která zaručí v dlouhodobém horizontu (například tisíců let) přežití lidské rasy, „Do vesmíru bychom měli expandovat i proto, že tady na Zemi máme spoustu problémů a vesmír nám umožní z tohoto kolotoče vystoupit. Nově věci musíme zkoušet jinde než na Zemi, kterou jsme osídlili a ovládli a na které již nelze zkoušet novinky bez toho, aniž by-

Je spoluzakladatelem nadace Space Frontier, vedl tým, který převzal vesmírnou stanici Mir a rok zde provozoval první komerční vesmírný prostor pro celosvětové využití, angažoval prvního „vesmírného turistu“Dennise Tita a opakovaně hovoří před americkým Kongresem jako expert na vesmírnou politiku.

Byl u založení Mezinárodní vesmírné univerzity (International Space University), pomohl „nastartovat“nový lunární projekt, pomohl založit či založil další projekty k překonání hranic.

Byl zakládajícím členem správní rady nadace pro technologický rozvoj lidstva XPrize, založil Texaskou vesmírnou alianci (Texas Space Alliance) a zahájil komerční výrobu skafandrů s firmou Orbital Outfitters.

V Silicon Valley založil a vede společnost Deep Space Industries na výrobu zařízení pro průzkum vesmírných zdrojů a na budoucí těžbu nerostů na asteroidech. Jeho New Worlds Institute zorganizoval ve Washingtonu, D. C., první důležitý summit na téma americké vesmírné politiky. chom ji poškozovali,“dodává Tumlinson ekologický rozměr.

Česká šance

Ve vesmíru vidí i obchodní příležitosti. „Vesmír může být nejvýznamnějším prostorem pro novodobý byznys a současně pro vytváření nových hodnot. A české firmy a vědci určitě mají šanci být u toho. Mohou navázat na to, co je již vymyšleno a vyzkoumáno, a využít technologie, které tady již jsou. Bavíme se o možnostech vývoje technologií, o výrobě, ale i softwaru. My se snažíme nejen vesmír poznat, ale sklízet z něho to, co nám přinese užitek pro lidstvo, a to nejen zde na Zemi,“říká Tumlinson.

Česko by se podle něj mělo na možnosti rozvoje vesmírných aktivit zaměřit a inspirovat se může právě u Lucemburska, které bude aktuální projekt DSI spolufinancovat a podílet se i na samotném vývoji. Lucembursko již letos v únoru oznámilo, že jako první evropská země připraví legislativní rámec, který bude řešit právní otázky těžby surovin ve vesmíru. „Tato pravidla jsou důležitým prvkem pro rozvoj vesmírného průmyslu a země, které je včas zavedou, dají svým firmám výhodu,“nepřímo pobídl představitele české scény k tomu, aby se nad zavedením legislativy vycházející z mezinárodního práva a tzv. Outer Space Treaty zamysleli. Zákony řešící možnost získávání surovin ve vesmíru přirovnává Tumlinson k pravidlům rybolovu: „To moře mi nepatří, ani ryby v něm. Ale jakmile se chytí do mé rybářské sítě a vytáhnu je na palubu své lodi, jsou to moje ryby,“nastiňuje princip.

Podle Tumlinsona se mohou i malé firmy z malých zemí významně podílet na rozvoji vesmírného byznysu. Hlavní roli totiž nemusí hrát peníze, ale nápady. „Když má někdo nápad, poslouchejte ho. Obzvlášť pokud je to mladý člověk s nezastřeným pohledem na věc,“říká.

Pikantní přitom je, že české peníze již pohání část Tumlinsonova byznysu. Jedním z investorů do Deep Space Industries je totiž česká investiční společnostMetatron Global, její zástupce (a bratr majitele) Petr Johanes je členem představenstva DSI, Tumlinson je jeho předsedou.

České firmy mají o nové vesmírné příležitosti zájem. Dokázalo to i setkání na půdě Technologického centra Akademie věd ČR, kterého se zúčastnilo přes třicet zástupců firem a institucí z vesmírného oboru.

K budoucímu osidlování vesmíru tak mohou české firmy přispět, byť třeba jinými způsoby než DSI a jeho chystaný parní raketový pohon.