Čína chřestí zbraněmi u Tchaj-wanu

TCHAJ-PEJ/PRAHA Nácvik vylodění, útoky vrtulníků nebo třeba tankové bitvy. Takové velkolepé vojenské manévrování si Čína nachystala v těchto dnech na svém jihovýchodním pobřeží u Tchajwanského průlivu.

Čínské ministerstvo obrany v prohlášení rozsáhlé přesuny na zemi, ve vzduchu i ve vodě označilo za „rutinní cvičení“. Jejich načasování a místo konání u města Sia-men, které dělí od ostrovního Tchaj-wanu jen zhruba 160 kilometrů široká úžina, se však zdá všelijaké, jen ne náhodné.

Zítra totiž čeká inaugurace novou prezidentku Čínou neuznané republiky na Tchaj-wanu, dosavadní šéfku opoziční Demokratické pokrokové strany Cchaj Jing-wen. A na rozdíl od svého předchůdce o poznání více vyzdvihuje tchajwanskou svébytnost na pozadí vztahů s pevninskou Čínou.

Odcházející prezident Ma Jing-ťiou za osm let v nejvyšším úřadě podepsal s Pekingem na dvě desítky dohod a na sklonku svého funkčního období se loni v listopadu osobně sešel i se svým protějškem z pevninské Číny Si Ťin-pchingem. Učinil tak jako první hlava ostrovní republiky od vítězství Mao Ce-tungových komunistů v občanské válce v roce 1949. Po něm se na Tchaj-wan stáhl Čankajšek a jeho věrní z nacionalistického Kuomintangu.

Zatímco pevninská Čína je dodnes podřízena vládě jedné strany v Pekingu – té komunistické –, na Tchaj-wanu se po smrti Čankajškova syna a jeho nástupce roku 1988 začala rozvíjet svobodná a demokratická společnost.

Dodnes ale mezi Tchaj-pejí a Pekingem nebyla podepsána mírová dohoda. Mimořádně delikátní vztahy mezi jejich vládami upravuje modus vivendi z roku 1992, podle něhož sice existuje pouze jedna Čína, ale v zásadě mohou obě strany tento pojem in- terpretovat odlišně. Zatímco tak Peking považuje Tchaj-wan za integrální součást svého území, vláda v Tchaj-peji má ostrov za samostatnou republiku.

Varování před změnou kurzu

Už po lednovém vítězství opoziční kandidátky Cchaj Jing-wen Peking varoval, že vzájemné vztahy poškodí, pokud nová hlava Tchaj-wanu výslovně neuzná princip jedné Číny a rozhodne se vybočit ze stávajícího kurzu.

„Musíme zopakovat, že pokud se dostanou vztahy napříč Tchajwanským průlivem do mrtvého bodu nebo nastane krize, zodpovědnost za to bude mít ten, kdo změnil status quo,“vzkázal naposledy tento měsíc mluvčí pekingského úřadu pro vztahy s Tchaj-wanem Siao-kuang.

Nová tchajwanská prezidentka sice opakovaně deklarovala, že stávající stav ve vztazích s Pekingem nehodlá narušit, přesto, zdá se, mají být rozsáhlé vojenské manévry poměrně důrazným ujištěním Pekingu, co by mohlo přijít, pokud by se rozhodla pro opak. Podobné „upozornění“zvolila vláda v Pekingu i před prvními přímými prezidentskými volbami v ostrovní republice na přelomu let 1995 a 1996.

Tentokrát ovšem Peking vyslal Tchaj-peji za poslední týdny vícero podobně důrazných vzkazů. Třeba když za poměrně kontroverzních okolností dosáhl vydání několika desítek Tchajwanců podezřelých z kyberkriminality v Keni a Malajsii nikoliv do jejich ostrovní vlasti, ale právě do pevninské Číny. Tchaj-pej hovoří o únosu.

Rozsáhlé vojenské manévry se v těchto dnech konají v režii Pekingu u břehů Tchajwanského průlivu. Už zítra se na jeho druhé straně ujme úřadu nová prezidentka republiky, jejíž nezávislost Čína neuznává.