Kantory roboti nenahradí

Jaké profese nejvíce ovlivní Průmysl 4.0

„Určitě naopak vzniknou nové profese, pro které možná ještě ani nemáme názvy,“uklidňuje nicméně odborář Středula. „Ale je otázka, jestli na to budeme připraveni kvalifikačně. Kdyby mělo dojít k tomu, že se výrazně zvýší nezaměstnanost, lidé znervózní a může to vyvolat nepříjemné změny v demokratickém systému,“dodává šéf největší odborářské organizace v zemi.

Chytré stroje na postupu

Ministerstva už se na revoluční změny chystají, první strategický materiál týkající se „úsvitu robotů“sepsalo ministerstvo průmyslu. Dokument se čte jako sci-fi, ale popisuje události, které už se dějí. Ve vizi, která se podle předpokladů naplní v horizontu deseti až dvaceti let, fyzicky náročnou nebo rutinní práci nedělají lidé.

Papírování a montování přenechali strojům, na trhu práce výrazně roste poptávka po systémových inženýrech. Neboli lidech, kteří umí pochopit, jak umělé inteligentní systémy propojit mezi sebou, s lidmi, a současně je zvládají naprogramovat či upravit. A přestože se práce přenese i do regionů, protože ji díky elektronické komunikaci není třeba držet v jednom centru, na významu v rámci mezinárodní spolupráce nabývá znalost cizích jazyků.

Zánik pracovních míst se netýká jen obsluhy montážních linek nebo třeba výkopových prací, jde o komplexní změnu uvažování.

„Vedle nízkokvalifikovaných pracovních pozic budou komputerizací ohroženy i pozice vyžadující středoškolské či vysokoškolské vzdělání, které jsou spojeny s rutinními činnostmi. To je administrativa, shromažďování, zpracování a analýza dat, střední management a podobně,“stojí v dokumentu ministerstva průmyslu.

A i resort Jana Mládka (ČSSD) varuje, že pokud se nepodaří včas nastavit excelentní systém vzdělávání včetně toho celoživotního a upravit sociální politiku pro nové výzvy, hrozí sociální frustrace, masové ztráty pracovních míst a odliv investic, které si žádají vysokou kvalifikaci.

Matematika i marketing

Ministerstvo školství na analýze změn a návrzích řešení už také pracuje, stejně jako resort práce a sociálních věcí. Klíčové místo má matematika, jejíž zvládnutí v první fázi vzdělávání má otevřít dětské hlavy technickému myšlení – jedním z prvních kroků tímto směrem je ostatně již schválená povinná maturita z matematiky.

Současně se ale musí proměnit také vysokoškolské technické obory, protože jsou pro výzvy průmyslu 4.0 příliš úzkoprofilové. Člověk nedaleké budoucnosti pracovních míst v České republice je podle prognóz v horizontu 10–20 let ohroženo nástupem čtvrté průmyslové revoluce

Nejvíce ohrožené profese 1. nekvalifikovaní a pomocní dělníci 2. montážní dělníci výrobků a strojů 3. obsluha pojízdných zařízení 4. administrativa 5. shromažďování, zpracování

a analýza dat 6. střední management bude muset zvládnout víc než jen IT, vedle výroby musí myslet i na obchod a marketing.

Druhá stěžejní věc je celoživotní vzdělávání, protože znalosti budou zastarávat mnohem rychleji, než lidé byli zvyklí. Změnit způsob myšlení bude náročné hlavně pro lidi, kteří už mají školní docházku dávno za sebou a zvykli si na svoje pracovní postupy. Přesně ta část trhu, která je nejvíce ohrožena, je také nejméně zvyklá se průběžně dovzdělávat a měnit či rozšiřovat svoje zaměření.

Světové studie se zatím dost liší v předpovědích, jak přesně bude společnost pod vlivem kyberneticko-fyzikální proměny vypadat, proto se ministerstvo práce připravuje na vlastní analýzu zacílenou

Nejméně ohrožené profese 1. lékaři 2. učitelé 3. vedoucí ve výrobě 4. inženýři 6. IT a ICT odborníci 7. kreativní profese

Zdroj: MPO, MŠMT, MPSV

na Českou republiku a rozpracovanou i po regionech. Už teď je zjevné, že poptávka trhu se nepotkává s nabídkou vystudovaných či vyučených profesí. Na jedné straně je hlad firem po inženýrech a dalších specialistech, které nemohou sehnat, a na druhé jsou lidé bez práce s odborností, o niž zaměstnavatelé moc nestojí.

Německý příklad

„V souvislosti s průmyslem 4.0 patří mezi nejohroženější profese montážní a nekvalifikovaní dělníci nebo obsluha pojízdných zařízení. Mezi nejméně ohrožené pak například lékaři, učitelé nebo řídící pracovníci ve výrobě,“uvádí Miluše Trefancová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro Českou republiku je zásadní, aby příliš nezaspala za sousedním Německem, protože české subdodávky do německých fabrik představují významný díl tuzemské ekonomiky.

Stejně tak průmysl samotný, který spolu se stavebnictvím generuje 40 procent českého HDP. Predikce říká, že když se tu přechod na chytré továrny dobře zvládne, produktivita se zvedne o 30 procent. To je skvělá zpráva pro podnikatele, ale horší pro jejich zaměstnance. Vyšší produktivita v tomto případě znamená robotizaci a robotizace znamená zánik některých profesí. Proto je nutné, aby se nově vzniklá pracovní místa udržela v republice a jejich potenciál spolu s penězi nezmizel za hranicemi.

„To je vysoce racionální úvaha. Německý náskok je věc, která nás straší, ale je nutné objektivně říct, že Česká republika zatím nezaspala fatálně,“dodává předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Středula. Za příklad dává Němce i v tom, že čtvrtou průmyslovou revoluci pojali celospolečensky. Vznikly tam platformy složené z odborů, zaměstnavatelů a zástupců ministerstev, které změnu chápou v souvislostech – v dopadech nejen na průmysl, ale i školství, vzdělávání, veřejné finance a celkový koncept práce, která ztratí svůj dosavadní význam, protože namísto oddělených profesí nastoupí multioboroví odborníci.