Putin se v Řecku modlil i obchodoval
ATÉNY/PRAHA Zapálí svíčku, pokřižuje se, políbí ikonu, pak si vymění polibky s nejvyššími představiteli autonomní mnišské republiky na řeckém poloostrově Athos, kteří zde, jak zdůraznila některá ruská média, hájí mravní tradice pravoslaví uprostřed Evropy. Vladimir Putin, prezident Ruska, absolvent školy KGB a bývalý člen Komunistické strany SSSR, je jediným ruským vládcem, který od dob panování Romanovců na Rusi navštívil posvátnou horu Athos na severu Řecka. A to dokonce podruhé – poprvé přijel do tzv. ruského Vatikánu už v roce 2005.
Dvoudenní návštěva Řecka je první cestou ruského prezidenta do země EU za poslední půlrok. Ruští novináři patřící do tzv. prezidentského poolu zdůrazňovali, že Řekové se cítili být návštěvou Putina výjimečně poctěni a že, jak napsala Komsomolská pravda, „prezident Řecka Pavlopulos se druhý den prostě nehne od Putina ani na krok“.
Nejdřív výhrůžky, pak oslavy
Jestliže politickou část cesty využil Vladimir Putin k vyslání signálu o další militarizaci ruské zahraniční politiky jako odpovědi na rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku, duchovní část návštěvy byla propagací pravoslaví jako mravního imperativu.
Slova o tom, že americká vojenská aktivita v Polsku a Rumunsku nezůstane bez odpovědi Moskvy, Putin pronesl na tiskové konferenci v Aténách. Ve svém stylu dodal, že „jestli včera ještě Rumunsko nevědělo, co to je, být na mušce, dnes budeme nuceni učinit určité kroky, které zajistí naši bezpečnost“. Stejné upozornění se týká i Polska.
Ofenzivní Putinův výpad do Evropy vyvrcholil oslavami tisícileté přítomnosti ruských mnichů v pravoslavné komunitě na Athosu. Ruský vládce při hlavní bohoslužbě usedl na biskupský trůn, jako to dělávali byzantští imperátoři.
Přímý přenos ze Svaté hory zajišťoval ruský religiózní kanál Cargrad-TV. Tato televize patří mezi šiřitele pravoslavného ruského nacionalismu, její hlavní tváří je slavný Alexandr Dugin, šéfredaktor kanálu, který je na sank- čním seznamu EU a USA. Nezávislá ruská média hovoří o Duginovi jako o „panslovanském fašistovi“. Když se ho v loňském roce zpravodaj serveru Nakanune.ru přímo dotázal, zda je tajným poradcem prezidenta Putina, jak to tvrdí američtí novináři, Dugin se odpovědi vyhnul.
Dugin je mimo jiné jedním z ideologů tzv. Novoruska, které zasahuje významně do území Ukrajiny. A právě tento člověk měl zcela v rukou informování ruské veřejnosti o Putinově návštěvě na Athosu. Včera se navíc na serveru Cargrad objevil projev představitele mnišské republiky otce Gavrila, který hovoří o ruském národu jako o „Bohem vyvo- leném“. „Ruský národ je mezi všemi národy na zemi nejvíce blahoslavený Bohem. Ve srovnání s jinými národy žijícími nyní na Zemi je nejdokonalejší a nejlepší, neboť je obdařen láskou a všelijakými dobrodinci, velikostí a mravností.“Gavril vyzval i ruského patriarchu Kirilla, který spolu s ruským prezidentem vedl delegaci, aby se vyvaroval spojenectví s papežem.
Političtí poutníci
Pravoslavná mnišská republika se ostře vymezuje proti EU i celé západní kultuře a řada vysoce postavených ruských politiků sem jezdí, jak sami přiznávají, „dobíjet si baterky“a utvrzovat si svou „národní identitu“, ačkoliv často v běžném životě rozhodně nedodržují principy, které pravoslavní mniši pokládají za závazné pro „správné Rusy“. Mezi návštěvníky Athosu patří ruský generální prokurátor Jurij Čajka, ministři spravedlnosti a obrany či petrohradský gubernátor. Podle serveru Gazeta.ru lze dokonce hovořit o jakémsi „politickém poutnictví“, jehož zakladatelem byl v roce 2000 bývalý šéf ruských železnic Vladimir Jakunin.
Bez zajímavosti není to, že sám Putin nikdy přímo neodpověděl na otázku, zda věří v Boha. Pouze v roce 2012 prohlásil, že byl vmládí tajně pokřtěn. Jinak se ale nazval „konzervativním pragmatikem“a letos v lednu srovnal Kodex budovatele komunismu s biblí. V obou dílech je prý mnoho užitečného – například ideje jako rovnost a bratrství. „Vždy semi líbily a dodnes se mi líbí komunis-
Ruský prezident Vladimir Putin sdílí myšlenku, že řecké sídlo ruského pravoslaví Athos je pilířem mravnosti. Kromě duchovní mise ho do Řecka ale přivedly i obchody. Sám prezident Putin nikdy přímo neodpověděl na otázku, zda věří v Boha. Pouze v roce 2012 prohlásil, že byl v mládí tajně pokřtěn.
tické a socialistické ideje,“řekl na lednovém fóru Ruské národní fronty – koalice občanských organizací a hnutí.
Sklon k pragmatismu se ale projevil i během dvoudenní návštěvy Řecka. Putin s sebou vzal nejen představitele církve, ale i podnikatele a těsně před odletem do Řecka připomněl, že mezinárodní kreditoři diktují Řekům privatizovat řadu státních objektů. Padla zmínka i o řeckých železnicích OSE a přístavu v Soluni, o které ruští podnikatelé projevují zájem.