Děti zavřít nepatří

Plná vězení nemohou být cílem rozumné politiky

Zavírat děti do vězení nemá smysl. Tento prostý fakt zopakoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán po setkání s resortními kolegy z visegrádské čtyřky. Je chvályhodné, že ministr spravedlnosti se dokáže rázně postavit nesmyslům vzešlým ze sněmovny. Konkrétně iniciativě Jeronýma Tejce z ČSSD a dalších poslanců, kteří chtějí snížit hranici trestní odpovědnosti na 13 let u zločinů, u kterých hrozí výjimečný trest dospělým. Již dříve se proti tomuto nápadu vymezili psychologové i právníci, ale tuzemské poslance ovládá asi především pomstychtivost a nenávist, nikoli racionalita.

Když už máme 13leté dítě, které, dejme tomu, někoho zavraždilo, tak je jasné, že za to zjevně není odpovědné. Nejčastěji je to nemocný jedinec, případně chudák, na kterém se negativně podepsali jeho rodiče či případně jiní dospělí, kteří měli jeho výchovu na starosti. Zpravidla to bývá kombinace obého. Jaký je zájem společnosti v takovém případě? Jednoznačný, vytrhnout tohoto jedince z patologického prostředí a buď mu poskytnout léčbu, případně jej integrovat do společnosti. Zájmem rozhodně není výkon trestu, který nemá žádný výchovný účinek. Ostatně recidiva je v českých věznicích ohromná a automatická náprava nemožná.

Zvítězí-li v Poslanecké sněmovně populismus, tak vykročíme poprvé v polistopadové éře na tenký led přeměny justice v nástroj msty. A že jsou tu náběhy k tomuto chápání, je vidět z ústavu pro mladistvé v Chrastavě, kde se chovancům upírala základní práva. Aby bylo jasno, nejsou to vůbec andílci, spíš společnosti velmi nebezpeční jedinci, avšak to neznamená, že v nich výchovný ústav má pěstovat pocit vyvrhelů, bránit jim ve styku s rodiči či zpoplatňovat služby, jež mají být zdarma (praní prádla). Režim v takovém zařízení musí být tvrdý, ale nesmí to být klasické vězení, naopak má chovance soustavně připravovat a motivovat k životu mimo zdi podobných pasťáků. Vyslyšíme-li populistické volání pana Tejce, nebudeme z toho mít jako společnost žádný užitek, neušetříme peníze, a tím spíš nezvýšíme svou bezpečnost. Martin Zvěřina