Zločin zůstává zločinem
Protestní akce proti sudetským Němcům dokazují nevyrovnání se s minulostí
Výročí vyhnání brněnských Němců v květnu 1945 znovu vyvolává vášně. Na jedné straně snaha po smíření, která je prosazována brněnským magistrátem v čele s primátorem Vokřálem, letos již podruhé, na straně opačné snahy bojovníků za svobodu registrovaných v Českém svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a komunistických historiků, kteří letos dokonce uspořádali konferenci pod názvem Komu patří omluva, podporovanou a zaštítěnou jihomoravským hejtmanem Haškem. Jakoby se teprve letos vzpamatovali ti, kterým dřímající vášnivá nenávist vůči Němcům nedává spát, když minulý rok na akci smíření nestačili reagovat. Do Brna neváhal dokonce přijet a podpořit tuto akci předseda ČSBS Milan Vodička.
Jasný výklad historie
Slovutní akademici a historici, jejichž největší renomé bylo za časů komunistické totality, nyní znovu připomínají a srovnávají počet obětí holokaustu a šoa a dobu počítanou v letech a fakt, že nejdříve tu byly koncentráky a teprve potom vyhnání, které se odehrálo v řádu týdnů a měsíců. Všichni zdůrazňuji, že historii nelze vykládat jinak, než jak se odehrála.
Ale o tom přece není sporu. Dokonce jeden z řečníků prohlásil, že odsun byl pro- KAREL HOLOMEK váděn humánně, jak si to představoval nepochybně i prezident Beneš. Ten určitě neměl v úmyslu divoký odsun. Ten se stal však faktem, který byl jen odpovědí a revanší za předcházející křivdy. To může být rovněž pravda odpovídající dané situaci. Páni řečníci však zapomněli, že jakýkoliv zločinný akt, kterým nepochybně bylo vyhnání provázeno, není omluvitelný, i když je jen odpovědí na jiné zločiny. Zločin zůstává zločinem a rozměr toho zločinu ani jeho načasování nejsou omluvou a nesnesou srovnávání.
Ano, historii nelze vykládat dvojím způsobem, fakta zůstávají fakty. Nikdo nám však nedal právo souhlasit se zločinem dalším, který jen eskaluje napětí a nepřispívá k žádnému řešení.
Proto mi připadá infantilní, když zastánci historické pravdy teď znovu pořádají protestní akce proti sudetským Němcům a organizují pochod smrti v obráceném gardu z Pohořelic do Brna. Proti komu? Proti mrtvým starcům, ženám a dětem?
Argumenty často v této souvislosti uváděné, že početné zástupy sudetských Němců a 90 procent německých voličů sudetoněmecké strany umožnily Hitlerovi snadné obsazení Čech a Moravy, mohou být opět pravdivé. Nepochybně podpořily zlo.
Nemohu se však ubránit asociaci s tím, co se u nás dělo za komunistů. 90 procent obyvatelstva hrálo s komunisty tu známou hru na schovávanou: buď hodný a nepleť se nám do věcí a budeš mít klid! Ti tehdy taky schvalovali zločiny, které se děly na základě této tiché a nepsané smlouvy. Nečinili nic proti věznění nejlepších osobností tehdejší doby a šikanování jejich rodin. To dnešním historikům, badatelům a rádoby bojovníkům za svobodu nevadí? Běžte do háje! Pro třísku v oku nejste schopni vidět břemeno, které vám brání pochopit prostou lidskou pravdu o utrpení, které žádná historie nemůže ospravedlnit.
Jak jste mohli?
Potomci dnešních Němců se svých rodičů a prarodičů ptají a ptali: Jak jste mohli?
Generace dnešních mladých lidí v České republice takovou otázku svým rodičům a prarodičům neklade. To také o něčem svědčí. Němci se dokázali lépe vypořádat se svou minulostí než my. Současné neutuchající nesmyslné vášně a nenávisti u nás proti smíření to jen dotvrzují.