Ligu mistrů ovládl Real Madrid
sledku 1:1 v normální hrací době a bezbrankovém prodloužení. Nejslavnější klubová soutěž planety má za sebou vrchol plný příběhů a emocí.
Real Madrid dovedl k triumfu trenér, který byl ve funkci jen 145 dnů.
Zinedine Zidane převzal po neoblíbeném Rafaelu Benítezovi rozložený tým, který během krátké doby dotáhl na vrchol. Je teprve sedmým koučem, který Ligu mistrů vyhrál i jako hráč. „Je to jako sen. Jsem velmi, velmi šťastný,“prohlásil bývalý nejlepší fotbalista planety krátce poté, co ho hráči radostí vyhazovali do vzduchu.
Zidanův příběh.
Hvězdný útočník Cristiano Ronaldo přišel před penaltovým rozstřelem za Zidanem: „Nechte mě kopat penaltu v páté sérii rozstřelu.“
Jako by tušil, že přijde na řadu v rozhodující moment.
Poté, co Juanfran svůj pokus nepromění... Pak už jen práskl do míče, v euforii ze sebe strhl dres a odstartoval oslavy. Zároveň se stal nejlepším střelcem tohoto ročníku Ligy mistrů, i když dal o gól méně než v rekordním roce 2014, čili šestnáct branek.
Ronaldův příběh.
Smetanu sice slízl Ronaldo, ale hrdinou Realu Madrid se stal kapitán Sergio Ra-
Ramosův příběh.
mos. Po čtvrthodině zřejmě v těsném ofsajdu dotlačil do brány centr z volného přímého kopu. V nastaveném čase zase ostrým zákrokem zastavil slibně se rozvíjející brejk soupeře, za což sice mohl být vyloučen, ale dostal jen žlutou kartu. A v rozstřelu ve čtvrté sérii bezpečně proměnil svůj pokus. UEFA ho vyhlásila hráčem zápasu, po kterém po hřišti pyšně nosil dvouletého syna.
Už na konci normální hrací doby protahoval nohy, do kterých ho chytaly křeče. V prodloužení už sotva chodil. Ale střídat Gareth Bale nemohl, protože Real Madrid už
Baleův příběh.
předtím všechny třimožnosti využil. Proto bylo překvapením, že si troufl na penaltu. Jakmile vystřelil, do stehna se mu zahryzla nepříjemná bolest, ale míč v síti skončil. „Zvláštní, že jsem byl nervózní až po té penaltě, do té doby ne,“smál se. „Ukázali jsme odolnost a odhodlání.“
Hrdina Zidane, sebevědomý Ronaldo, nešťastník Juanfran, zlomený Simeone... Finále Ligy mistrů napsalo několik příběhů. Ten největší je jasný: pojedenácté v historii vyhrál Real Madrid. Real Madrid 1 Atlético Madrid 1
na penalty 5:3
Při penaltách ponoukal fanoušky Atlétika, aby soupeře rozhodili pískáním. Většinu zápasu strávil mimo prostor vymezený pro trenéry. Diego Simeone přesto Ligu mistrů opět nevyhrál.
„Už zase byl nad naše síly Real Madrid,“povzdechl si. „Druzí vždycky zůstanou v zapomnění. Prohrát dvě finále během tří let je selhání, protože nejlepší týmy v takových zápasech vítězí.“
Simeoneho příběh.
Parťáci z týmu i protihráči z Realu Madrid ho marně utěšovali. Jediným mužem, který selhal v penaltovém rozstřelu, byl obránce Juanfran. Trefil tyčku.
Pikantní je, že fotbalově vyrůstal právě v Realu... Penaltový nešťastník s novináři nemluvil, ale atmosféru v kabině shrnul Saúl Ňiguez: „Bolí to, hodně to bolí. Tenhle tým si nezaslouží, aby něco takového zažil dvakrát za sebou.“
Juanfranův příběh.