Privatizace Budvaru se zadrhla

Psal se červenec roku 1993, když vznikla společnost MBB. Firma Jiřího Bočka a dalších vrcholných manažerů národního podniku Budějovický Budvar měla za cíl postupně získat v privatizaci tento českobudějovický pivovar. Od té doby uplynulo téměř 23 let a Budvar je stále národní.

K privatizaci, která by mohla státu přinést podle některých odhadů 20 až 30 miliard korun, prý ještě není ten správný čas.

Ještě Klausova vláda měla před svým pádem v roce 1997 podrobný plán a stanovené podmínky, za jakých by společnost MBB mohla pivovar postupně získat. S příchodem vlády ČSSD a premiéra Miloše Zemana nastal zásadní obrat. „Budvar vyrábí vynikající pivo, odvádí státu vysoké daně, vykazuje zisk a přitom ještě investuje. A takový podnik opravdu není důvod privatizovat,“vyjádřil se tehdy Zeman.

Šel čas a tu a tam se objevily náznaky zájmu jediný národní podnik v Česku prodat. O privatizaci uvažoval třeba za vlády socialistů Vladimíra Špidly ministr průmyslu Milan Urban. Pak v roce 2005 za Jiřího Paroubka zas panovala shoda, že Budvar musí dál zůstat v rukou státu.

Poslední pokus o prodej uskutečnil kabinet Mirka Topolánka v roce 2007. Vysvětlení bylo jasné – není důvod, aby stát vařil pivo.

Jenže k prodeji podniku je nejprve nutné ho transformovat na akciovou společnost. Na studii, která měla posoudit všechna rizika amožnosti takového kroku, začala pracovat advokátní kancelář Kříž a Bělina. Po necelých dvou letech to všichni vzdali.

Potvrdilo se, že transformace by ohrozila to nejcennější, co Budvar má – ochranné známky, které jsou po celém světě registro- vané na národní podnik. A změna vlastníka by tak mohla nahrát budějovickému rivalovi a světovému pivovarnickému lídru, koncernu Anheuser-Busch InBev, který se s Budvarem po celém světě dodnes soudí o značku Budweiser.

Cenu, jakou by stát mohl za Budějovický Budvar získat, si dovoluje málokdo odhadovat. Jednu zmála analýz, které se o to podrobně pokusily, vypracoval v roce 2007 analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil. Samotný pivovar bez ochranných známek jako Budweiser, Budweiser Budvar nebo Bud měl podle něj v té době hodnotu necelých 6 miliard korun. Ochranné známky pak přibližně 1 miliardu dolarů (tehdy zhruba 20 miliard korun).

Cenu ve světovém měřítku směšně malého (i když produkcí 1,6 milionu hektolitrů na české poměry čtvrtého) Budvaru prudce zvyšuje i skutečnost, že značku Budweiser blokuje americko-belgickému obru na 70 trzích ve světě.

Soudní spory probíhají už od roku 1907. Budvar tvrdí, že v letech 2000 až 2013 bylo definitivně ukončeno od Asie po Evropu 184 soudních sporů a správních řízení, z nichž český pivovar vyhrál 125 případů a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou. Jenže zbývá 22 sporů ve 14 zemích. A každý z nich se vleče roky. Dokud ale všechny neskončí, nedojde prý ani k privatizaci dlouhodobě ziskového Budvaru, který zatím snáší státu příslovečná zlatá vejce. Loni například odvedl do fondu zakladatele, kterým je ministerstvo zemědělství, 800 milionů korun.

„Známkoprávní spory se strategickým dopadem na Budějovický Budvar dosud probíhají, ministerstvo proto do jejich vyřešení nemůže relevantně o prodeji uvažovat,“potvrzuje mluvčí resortu Markéta Ježková.