Maturanti, vypočítejte průměrný plat
Odborníky, kteří včera komentovali výsledky studentů v didaktických testech, překvapila i další z úloh, ve které měli maturanti vypočítat, za jak dlouho nádrž naplní n čerpadel. Srovnali ji s jinou úlohou obsahující logaritmickou rovnici, se kterou se středoškoláci popasovali vcelku obstojně.
„Zajímavé je, že logaritmická rovnice v zásadě obsahuje všechny úpravy, které potřebujete pro úpravy výrazů v příkladu s čerpadly. Ta logaritmická rovnice je z technického hlediska složitější,“vyjádřil se také Botlík, který založil iniciativu Maturitní data – odtajněno. Úlohu s čerpadly ale nevypočítalo 84 procent maturantů, logaritmickou rovnici 55 procent. Příklady s proměnnými, kde nebyla konkrétní čísla, podle něho dělaly studentům největší potíže. Didaktik ale také připomíná, že úpravu některých matematických výrazů umějí mobilní aplikace. Stačí je vyfotit.
Maturita z matematiky bude za pět let povinná pro všechny maturanty. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) proto plánuje zlepšení výuky tohoto předmětu. V novém systému financování by se mohly třídy dělit na skupiny.
Znalost mateřského jazyka? Nezáleží na škole
Zajímavý jev se podle Bohumila Kartouse ze vzdělávací společnosti EDUin ukázal ale i na testu z českého jazyka a literatury. „Studenti jsou schopni vcelku obstojně používat češtinu jako mateřský jazyk v jeho funkční podobě,“řekl Kartous. Problémy nastaly až v úlohách na literárněvědné pojmy, které jsou podle něho z hlediska užívání jazyka nesmyslné.
Nejkontroverznější úlohou tohoto typu je otázka na rozpoznání básnické figury epizeuxis – tedy opakování stejného slova za sebou v jednom verši, kterou museli studenti poznat na základě uvedených veršů. To se nepodařilo 65,8 procenta prvomaturantů.
„Nezávisí tedy na škole. Jazyk používáme zcela běžně v mnoha jiných situacích než pouze tam,“myslí si Kartous. Připomíná dva roky starý mezinárodní výzkum, ze kterého vyšlo, že čeští žáci jsou na tom dobře v informační gramotnosti. „To je evidentní důkaz toho, že se to naučili jinde. Tyto dovednosti totiž školy neučí a nerozumí jim,“řekl také Kartous.
Zato matematické myšlení je podle něho přímo závislé na vzdělávacích institucích. „Připravují je ale na něco jiného, než co jsou schopni aplikovat v běžném životě,“dodává Kartous.
Studenti neumějí dobře česky
S tím nesouhlasí Jiří Zíka, šéf společnosti, která maturitní testy zajišťuje. Včerejší prezentace výsledků se zúčastnil coby posluchač, pak se ale rozhodl, že se k tomu, jak Kartous a Botlík inter- pretují jednotlivá data, také vyjádří: „Říká se tady, že naši maturanti umí produktivně komunikovat v českém jazyce. Neumí. Když se podíváte na výsledky písemných prací, které jsou hodnoceny ve školách, zjistíte, že se žáci nedovedou souvisle vyjadřovat. Nejsou schopni zformulovat jednoduchou větu, neznají ani zásady, jak ji vytvořit.“ Tyto problémy jsou podle něho vidět i v matematice. Maturanti prý pohořeli u některých příkladů hlavně z toho důvodu, že neporozuměli zadání. „To znamená z neznalosti českého jazyka. Kvůli tomu neumí z 50 procent textovou úlohu v matematice vyřešit,“sdělil také Zíka.
Co jej zaráží na výsledcích maturitních testů nejvíce, je, že žáci neumějí vypočítat úlohy na přímou a nepřímou úměrnost. A to je podle něho základním kamenem úrazu u příkladu s čerpadly.
Jak dopadly odborné školy?
Zíka také varuje, že na základě zveřejněných dat nelze až tak vyvozovat dalekosáhlejší pravdy. To ostatně zmínil i sám Botlík, kterého by zajímalo, jak úspěšní byli gymnazisté a jak studenti středních odborných škol. Toto rozdělení ale ministerstvo školství neposkytlo. Samotné uvolnění maturitních dat je podle Zíky problematické a Česko je jediný stát, který toto udělal. „V tuto chvíli ještě pořád spadají pod ochranu zákona. Zveřejnění mělo jít jinou cestou, ne tímto veřejně nátlakovým způsobem,“uvedl.