Ukrajince rozdělil návrh na volný prodej půdy

KYJEV/PRAHA Tajný dokument, kterým se Ukrajina zavazuje zrušit moratorium na prodej půdy a zvýšit ještě více ceny za plyn a elektřinu, měl údajně podepsat s Mezinárodním měnovým fondem ukrajinský prezident Petro Porošenko a premiér Volodymyr Hrojsman. Oznámila to tento týden opoziční vůdkyně Julie Tymošenková. Vláda v Kyjevě ovšem obvinění odmítá a tvrdí, že zatím dohoda s MMF podepsána není.

Otázka volného obchodování s půdou rozděluje Ukrajince podobně jako vztah k Rusku.

Moratorium na prodej půdy má platit na Ukrajině do 1. ledna 2017. Vláda ale argumentuje tím, že otevřít trh se zemědělskou půdou potřebuje dřív proto, aby mohla prodat milion hektarů, které vlastní stát. I řada vlastníků zemědělských ploch je pro zrušení moratoria, protože si např. potřebují vzít půjčky, ale půda nesmí být dávána do zástavy. Odpůrci zrušení moratoria argumentují tím, že ukrajinské lány budou během krátké doby prodány cizincům, a Ukrajina se tak stane vazalským státem USA.

Údajně si na ukrajinské zemědělské plochy už brousí zuby některé firmy; především se v ukrajinském tisku píše o americké společnosti Monsanto, největším světovém výrobci geneticky modifikovaných potravin, známém i u nás. Monsanto je často kritizováno za používání škodlivých látek i za podporu otrocké dětské práce v některých zemích světa.

„Nenecháme Monsanto otrávit Ukrajinu!“Tato i jiná hesla nesli demonstranti, kteří se nedávno zúčastnili protestní akce namířené proti Monsantu a jeho geneticky modifikovaným plodinám i potravinám. Podle ukrajinských médií by mohlo zrušení moratoria na prodej půdy otevřít firmám jako Monsanto nové možnosti – skoupit ukrajinské lány a ze země, která se pyšní titulem obilnice Evropy, učinit laboratoř na geneticky modifikované potraviny.

Zatím je na Ukrajině výroba geneticky modifikovaných plodin zakázána, jejich prodej podléhá omezením. Občané se ale obávají, že americká firma má dostatek peněz na to, aby si povolení své produkce na Ukrajině zaplatila.

Závod na výrobu semen u města Vinice chtěla společnost už v roce 2013. Prý ale nemělo jít o geneticky modifikované plodiny. Obyvatelé Vinické oblasti se ale přes veškerá ujištění vzbouřili a poukazovali na nepříznivou pověst, která společnost provází. K občanům se přidali ukrajinští vědci, podle kterých ani ze zveřejněných dokumentů není jasné, co v závodě Američané chtějí vyrábět. Obří investice nakonec oželelo i vedení města, jehož starostou byl tehdy současný ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman.