Co najdeme pod kamenem
Odtajnění maturitních dat ukazuje nepěkné věci. Včetně diskriminace
Představte si, že by o vašem osudu rozhodoval test, ve kterém musíte získat aspoň 22 bodů. Máte na vybranou mezi dvěma variantami. V první můžete to nutné minimum vylovit z 50 bodů, ve druhé máte k dispozici jen 40 bodů. Druhou možnost by si dobrovolně vybral jen člověk padlý na hlavu.
Věřte nevěřte, maturanti ze středních odborných škol nedostali ani na vybranou: museli lovit ze 40 bodů. V sobotu to oznámil Jiří Kostečka, zakladatel 22členné Asociace středoškolských češtinářů. A ještě tuhle nehoráznou lumpárnu obhajoval. Test prý musí dát gymnazistům příležitost vyniknout, a tak do něj byly zařazeny i úlohy, které „skutečně míří spíše na gymnazisty“.
Chytáky a hádanky
Opravdu na ně míří, a některé dokonce jen na ty nejlepší. Například takový přísudek jmenný se sponou našlo v posledním odstavci výchozího textu pouhých 11,1 procenta maturantů (z gymnázií bylo letos 33,2 procenta maturantů). Vydařená je i úloha spočívající v posouzení, zda poznámka pod čarou o C. G. Jungovi („Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.“) obsahuje bibliografický údaj. Musel jsem se podívat, co všechno se mezi bibliografické údaje počítá: slova „biografický“a „bibliografický“si spletlo 66,8 procenta maturantů. „Jednoslovný termín označující funkční styl, jehož znaky prokazatelně vykazuje výchozí ukázka“, napsalo správně 25,2 procenta maturantů. A co epizeuxis, které se směje celá republika? (Pokud máte pocit, že lžu, jistě vám pomůže vysvětlení: předchozí interogativní sentence obsahuje kromě hyperboly také synekdochu typu totum pro parte.) Epizeuxis trefilo 34,2 procenta maturantů, někteří také díky tomu, že jedna ze tří správných odpovědí je podezřelá na první pohled.
Jste-li zděšeni „základními“neznalostmi letošníchmaturantů, zachovejte klid. Dokážou číst s porozuměním (někdy i kolem 90 procent z nich), vnímají textovou návaznost, neboť úspěšně seřadili zpřeházené od- stavce souvislého textu, chápou účel textu, i když je prošpikovaný cizími slovy a není úplně jednoduchý (95,3 procenta). S čárkami ve větě jsou na tom asi stejně jako právní oddělení ministerstva školství, když rozhodovalo o jednom mém podání, s pravopisem možná hůř, ale ne o moc. Vědí dokonce, co je syntaktická chyba, a najdou ji (77,4 procenta). Zkrátka a dobře, v dnešní společnosti mohou se svou češtinou docela uspokojivě fungovat.
Odkud všechna ta čísla mám a proč o nich vlastně píšu? Čísla si vydupaly stovky dobrovolníků. Každý požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím MŠMT o souhrnné výsledky jedné ze 122 úloh tří maturitních testů. Poskytnutá data přehledně zpracovala iniciativa Maturitní data – odtajněno a výsledky zpracování včera zveřejnila na své webové stránce www.data-mat.cz. Iniciativa hodlá nadále usilovat o dosažení svého hlavního cíle: rutinního zveřejňování anonymizovaných podrobných maturitních dat. Už jen zna- lost souhrnných výsledků jednotlivých testových úloh zásadně mění kvalitu debaty o tom, co naši maturanti umějí a neumějí. Od dosud zveřejňovaných údajů o počtech propadlých jsme se rázem posunuli na úplně jinou úroveň. K debatě, co je rozumné v takovém testu ověřovat a zda je fér nastavovat studentům z různých typů škol nerovné podmínky. Pokud byste ovšem chtěli vědět, jak epizeuxis řešili gymnazisté a jak ostatní, máte smůlu: tato data zůstávají i nadále neveřejná.
Oddělat negymnazisty
Píšu o těch číslech proto, že dokládají podezření, které jsem tu nedávno vyslovil, a nyní je Jiří Kostečka s těžko uvěřitelnou prostomyslností potvrdil. Ano, maturitní test z českého jazyka a literatury záměrně a dlouhodobě znevýhodňuje negymnazisty. Data Cermatu ukazují, že kdyby propadovost na SOŠ zůstala na úrovni 2,5 procenta jako v roce 2013, propadlo by tam za poslední tři ročníky státní maturity v testu o 7958 méně žáků. Mnozí negymnazisté by přitom uvítali jinou formu ukončení středního vzdělání, pokud by jim rovněž umožňovala samostatný výkon profese. Nic takového ovšem zákony nenabízejí.
Zneužití testu vypadá jako absurdní snaha uchránit „vzdělanost národa“před lidmi. Často ji pozoruji u školních premiantů zahleděných do dob, kdy nás maturovalo kolem pěti procent populačního ročníku. Neuvědomují si, že letos maturovalo více než 68 procent populačního ročníku a ve vzdělávání naprosté většiny z nich nejde o znalost epizeuxe, nýbrž o dovednost správně používat mateřštinu: srozumitelně vyjadřovat myšlenky a s porozuměním je přijímat. V hovoru i v textu.
Žáci, které pokoutní manipulace s testem poškozují nejvíc, jsou z velké části dětmi voličů ČSSD. Ví o tom Kateřina Valachová, anebo to vše ředitel Cermatu Jiří Zíka provádí za jejími zády? Anebo snad nic netuší ani on a celé to „upekl“malý kroužek češtinářů?
e-mail: old.botlik@volny.cz