Zakladatel Linetu řeší, co bude, až skončí
PRAHA Patří k těm českým podnikatelům, kteří dokázali na zelené louce vybudovat podnik, jenž jim nakonec vydělal miliardy korun. Stejně jako mnozí jiní příslušníci jeho generace, i Zbyněk Frolík teď přemýšlí, co se stane s jeho firmou, až v ní on sám nebude. Podobně jako u dalších společností, i u Frolíkova Linetu totiž platí, že děti zakladatele v jeho práci nechtějí pokračovat.
Frolík, který firmu vyrábějící nemocniční lůžka před více než čtvrtstoletím zakládal v polorozpadlém kravíně, ji pozvolna opouští a nyní v ní podle svých slov působí už jen jako „anděl strážný“, který nad společností poletuje a sleduje, co se v ní děje.
„Já už bych nejradši přestal, ale ve firmě mě přemlouvají, abych jako šéf představenstva ještě tři roky vydržel,“odpovídá v rozhovoru pro magazín Index LN.
Co bude po jeho odchodu, zatím stále není jasné. „Beru Linet jako svoje dítě, které jsem dovedl k maturitě, a teď už to bude na něm. Jeho tržní hodnota je nyní nějakých 600 milionů eur a cílem je ji do pěti let zdvojnásobit. Tak velká firma by tu měla nějakou dobu vydržet, v genetickém kódu má snad zabudované nějaké návyky a nedělají v ní hloupí lidé, takže se o ni nebojím,“říká zakladatel, který si nemůže vynachválit současné vedení firmy.
„Teď třeba řešíme problém, který moc podniků nemá. Totiž jak odměnit management, když má extrémní výkon, který není porovnatelný s jinými firmami,“tvrdí Frolík. Zatímco ostatní společnosti dle něj rostou třeba o pět procent, pak o tři procenta ročně, načež se jim tržby propadnou, Linet poslední čtvrtstoletí každých pět let dvojnásobně zvyšoval svou hodnotu.
Podle zakladatele Linetu je možné, že si ve firmě nechá svůj stávající podíl, pouze už ji nebude řídit. Jsou tu ale i další možnosti. Například prodej na burze. „Má to výhody i nevýhody. Firmu dáváte většinou na burzu, protože potřebujete peníze, to ale není náš případ. My máme peněz dost a v bankách dnes máme tak nízké úroky, že v podstatě vůbec nic neplatíme. Výhodou ale je, že úpisem akcií získáte ocenění firmy. A ty akcie můžete dát svým dětem, ať si s nimi dělají, co chtějí,“uvědomuje si Frolík.
Méně pravděpodobnou možností je spojení Linetu s nějakou velkou konkurenční společností. „Jsme už hodně velcí a spojení s nějakou větší společností by nemuselo projít přes antimonopolní úřad. Samozřejmě to můžeme prodat finančnímu investorovi a peníze pak vložíme do nějakého trus- tu,“přemítá. Rodinný trust, do něhož vloží některá svá aktiva, už ostatně Frolík společně se svou manželkou připravuje. Měly by v něm být stovky milionů korun, které doposud Linet vygeneroval a při případném prodeji společnosti i peníze, které by rodině připadly. „Pokud jde o Linet, tam nám patří třetina, což je ale dnes pořád přes pět miliard korun. To mě mimochodem pořád u firmy drží, protože co pak s těmi penězi dělat. Vložíte to do nějakého jiného byznysu, kterému tolik nerozumíte? Anebo to radši necháte ve své firmě, kde už víte přesně, co je zapotřebí dělat, a už ten chod společnosti jen jemně usměrňujete?“ptá se řečnicky Frolík.
Jestliže zatím není jisté, co bude s Linetem po Frolíkovi, představa, co bude s Frolíkem po odchodu z Linetu, je poměrně jasná. „Už teď mám spoustu kamarádů, s nimiž koinvestujeme v různých fondech a firmách. Třeba v DámeJídlo, Rohlík, Credo Ventures a dalších. I když nebudu mít Linet, tyto projekty mi zaberou tři dny v týdnu,“popisuje Frolík.