... byť to lidi irituje
Pavel Telička
LN A co těch deset procent? To byl lobbing?
Jo, lobbing byl. To samozřejmě ano. To procento lobbingu, pokud ze začátku bylo vysloveně nicotné, postupně narůstalo. Pak jsme i museli třeba někoho lobbovat. Ale to je to, co mě nebaví. Já se v tom necítím dobře. Zejména pokud ty subjekty ani neznám. Není to prostě moje parketa. Já jsem ten člověk, který zanalyzuje situaci, připraví strategii se znalostí věci, protistrany.
Za druhé o nás bylo známé, že jsme, s prominutím, nebrali každý kšeft. Řadu klientů jsme odmítli. Něco jiného je, že někdo dneska může přicházet s tím, jaký jsme dělali byznys. Na to ale mohu říct, že za prvé jsme byli normální soukromá společnost, řádně založená, registrovaná v Bruselu, řádně vedená a řádně zdaněná, která měla vysoký etický standard. Nikdy nebyl sebemenší problém.
Můžete přijít a tvrdit, že jsme dělali něco nekalého, to je ale v našem případě absolutně vyloučené. To, co se dneska objevuje v kauze OKD – NWR, je jenom vítaná příležitost, jak někoho torpédovat a politikařit.
LN Nicméně funkci ve správní radě NWR, přes kterou byla ovládána OKD, jste složil až v červnu, měsíc po volbách do Evropského parlamentu…
Ten hlavní důvod byl, že jsem byl zodpovědný za agendu, která souvisela s určitou reorganizací a možnými sociálními dopady té reorganizace. To je otázka Paskova, to je ono memorandum, u něhož jsem měl mimo jiné na starosti o něm vyjednávat s ministrem Cieńciałou (Jiří Cieńciała byl od července 2013 do ledna 2014 ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Jiřího Rusnoka – pozn. red.). To byla poslední věc, kterou jsem dělal, když jsem vysvětloval ministru Mládkovi smysl toho memoranda. A nikdy poté jsem v rozhovorech ani s ministrem Mládkem, ani s Andrejem Babišem toto téma neprojednával.
Taky vidíte, že dnes má Andrej Babiš své názory, které z mého pohledu mohou přispívat k tomu, že tu je nějaký obrázek, jak firma fungovala, tudíž i o mém působení. Podle mého názoru mě s tím moji bývalí kolegové ze správní rady a akcionáři mohou spojovat, takže to není jednoduchá situace. Ale i v tomto směru se vystříhávám jakéhokoliv střetu zájmů.
LN Ministr Mládek vás nedávno kvůli OKD nařkl, že jste si ve ztrátové firmě spolu s dalšími členy správní rady rozdělili astronomické odměny.
Jasně, že to může být takhle používané, ale z mého pohledu je to
V květnu 2014 kandidoval do Evropského parlamentu za ANO jako lídr pro tyto volby, byť členem hnutí není. V červenci se ujal úřadu europoslance. Ve frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), do níž se ANO začlenilo, zastává post 2. místopředsedy.
V době přístupových rozhovorů o vstupu Česka do Evropské unie vedl český vyjednávací tým a poté se stal velvyslancem a vedoucím Stálé mise ČR při EU.
V roce 2004 byl krátce eurokomisařem. Po několika měsících ho vystřídal odcházející premiér Vladimír Špidla.
Teličku poté neúspěšně lanařili do politiky mimo jiné Stanislav Gross nebo Jiří Paroubek.
S dalším současným europoslancem za ANO Petrem Ježkem založili v roce 2005 poradenskou společnost BXL Consulting. Její činnost před eurovolbami v roce 2014 ukončili.
účelové. Za prvé, nebyla to žádná odměna. Já jsem dostal nabídku stát se členem správní rady za podmínek, které tam byly dané. Ty podmínky byly konsenzuální pro většinové iminoritní vlastníky. Navíc s výjimkou posledních několika měsíců, kdy jsem měl na starosti věci kolem reorganizace, jsem nebyl členem žádného výboru, kde jsou ty odměny vyšší, ani jsem mu nepředsedal.
Když si navíc vezmete celá ta léta, co jsem tam byl, byl jsem na tom nižším konci odměňování. Aodpovídá to jakékoliv společnosti, i ztrátové. Byli jsme standardní dozorovaná společnost. Správní rada složená z velmi kvalitních lidí z oboru. Já jsem tam měl se svými znalostmi a backgroundem nějakou svoji specifickou parketu.
Ta firma byla z období, co jsem tam byl, ve ztrátě až poslední dva roky. Nebyl jsem u privatizace a ani nevím, jak to probíhalo. Řeknu to, co jsem ostatně řekl akcionářům: že se dopustili některých chyb, které byly nešťastné pře- devším pod tíhou nějakých právních a komunikačních rad. Tu společnost přece nezruinovaly standardní platby členům správní rady. Vůbec bych nevylučoval, že kdyby ji řídil jiný subjekt, že by to bylo jinak. Po celém světě krachují černouhelné společnosti, a to i ty, které těží pár metrů pod zemí. To je prostě realita. Na vrcholu byla cena uhlí 200 eur za tunu. Dnes je asi za 70. Zejména Čína ovlivňuje světové ceny, to se neděje v OKD. V Polsku je situace u řady společností obdobná. To je realita.
LN Nicméně jen za prvních šest měsíců roku 2014 jste dostal odměnu necelých 140 tisíc eur, částku vyšší, než dostali vaši kolegové za celý rok. Můžete to nějak vysvětlit?
To je z logiky věci, pokud máte nějaký nový úkol, který je nad rámec toho, že jste členem správní rady, máte na starosti něco zanalyzovat, navrhnout nějakou strategii, o něčem jednat, domluvit se. To jsou přesně ty úkoly, které jsem měl. A k tomu byl vytvořen výbor, který jsem vedl, a měl jsem za to zodpovědnost. Je to zcela standardní. Ale hlavně, nikdy jsem si o tu částku neřekl sám. Vyplývá z toho, jaké jsou zhruba standardy ať už v této, nebo v jiných společnostech. Dostal jsem pověření nějakým úkolem, ten úkol jsem splnil. A především v konečném důsledku, vědom si toho, jaká je situace, jsem sám řekl finančnímu řediteli Marku Jelínkovi, že z toho takzvaného success fee nechci ani euro, což mimochodem přivítal.
Jistě, když se bude chtít ministr Mládek vyjadřovat tak, jak se vyjadřoval, dělat to bude. Považuji to ale za neznalost a za drzost zároveň. Fakta jsou nicméně jasná a já si za nimi stojím. To je realita. Pak můžeme vytvořit virtuální realitu amůžeme člověka nálepkovat. Pokud něco pustíte do médií, vždycky bude ten druhý v defenzivě.
LN Stalo se, že jste musel tuto kauzu nějakým způsobem vysvětlovat na půdě Evropského parlamentu?
Ne, nikdy. Ani nepředpokládám, že se tak stane.
LN Ostrými slovy na adresu OKD nebo Zdeňka Bakaly nešetřil ani šéf ANO Andrej Babiš. Řešili jste spolu někdy váš vztah se Zdeňkem Bakalou?
Myslím si, že dobře ví, že se Zdeňkem Bakalou se nejen dobře známe, ale že jsme ve velmi dobrých vztazích. Dovolím si říct, že i když jsme se teď nějaký čas neviděli, rozhodně ho považuji za člověka, kterého bych označil za přítele. Já vím, že to může většinu lidí dneska iritovat, ale nemám důvod na tom absolutně nic měnit.