V Donbasu znovu sílí boje

KYJEV/PRAHA Na východoukrajinské frontě zahynul včera jeden ukrajinský voják, tři byli vážně zraněni. O víkendu ale za jediný den zahynulo pět příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, 23. května za čtyřiadvacet hodin padlo sedm ukrajinských vojáků.

Květnové ztráty jsou pro Ukrajinu největšími za poslední rok. Ztráty v řadách separatistů nejsou přesně známy. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a ukrajinští separatisté za vydatné ruské vojenské podpory zahájili okupaci Donbasu, zahynulo nejméně deset tisíc vojáků a civilistů, přes 20 tisíc osob bylo zraněno. 1 800 000 lidí muselo uprchnout ze svých domovů.

Drony z Ruska

Obě strany se navzájem obviňují z porušování příměří, které bylo uzavřeno loni v únoru. Podle mluvčího Antiteroristické operace Andreje Lysenka „nepřítel provádí rozvědku drony“, které získává od ruské armády.

V posledních dnech se kromě minometů dostávají stále častěji ke slovu odstřelovači vybavení speciálními puškami, které má podle ukrajinských médií ve výzbroji ruská armáda.

Na serverech separatistů se tento týden ale rovněž objevily informace o odstřelovačích – rebelové varují civilní obyvatelstvo, které stále ještě zůstalo v obcích ležících podél frontové linie, před snajpry z baltských zemí, kteří se údajně nechali najmout ukrajinskou armádou.

„Bílé kalhotky“byla v devadesátých letech přezdívka pro odstřelovačky z baltských zemí, které podle ruských médií bojovaly na straně Čečenců proti ruské armádě. Později byly zprávy o nich označeny za propagandistickou fikci – nepodařilo se nikdy dokázat přítomnost ani jediné z nich.

Minsk nic nepřinesl

Zlepšení situace nepřineslo ani další kolo jednání kontaktní skupiny, které začalo ve středu v Minsku. Pokrok byl dosažen pouze v otázce výměny zajatců.

Jak uvedl včera náměstek tajemníka ukrajinské Národní bezpečnostní rady Michail Koval, „ruská vojska se připravují na ofenzivu a budou se snažit dojít na administrativní hranici Luhanské a Doněcké oblasti,“podtrhl Koval. V současnosti separatisté kontrolují pouze část obou východoukrajinských oblastí.

Jestliže vMinsku se velkého pokroku dosáhnout nepodařilo, jednání takzvané normandské skupiny, kterou tvoří Rusko, Ukrajina, Francie a Německo, úspěch přinesla. Podle středečního prohlášení představitele ukrajinské prezidentské administrativy Konstantina Elisejeva byl dosažen výrazný pokrok při jednání o podobě mezinárodní policejní ozbrojené mírové mise OBSE v Donbasu.

Kreml sice odmítl, že by již vyslovil konečný souhlas, ale ruský prezident Vladimir Putin už dříve veřejně podporu „modrým přilbám“v Donbasu vyslovil. Doposud se v oblasti východoukrajinského konfliktu pohybují pouze neozbrojení pozorovatelé OBSE, což je vzhledem k sílící intenzitě bojů zcela nedostatečné.

Na straně separatistů jednání o zahraniční ozbrojené mírové misi velké nadšení nevyvolalo. Rebelové by ji uvítali pouze v případě, pokud by mírotvorci byli ze zemí, které sympatizují s Ruskem nebo přímo z Ruska.

Ruská armáda se připravuje na novou jarní ofenzivu se starým cílem – otevřít pozemní koridor až na poloostrov Krym. Tento týden to oznámila ukrajinská Národní bezpečnostní rada. Moskva podobná obvinění odmítá komentovat, jsou prý příliš absurdní.