Patentovat! A klidně i slunce
Nejdříve máte horečky, trpíte bolestí hlavy a kloubů a svědí vás celé tělo. O několik týdnů později začnete být zmatení, špatně koordinujete své pohyby, stáváte se agresivními, v noci nemůžete spát a spánek vás naopak přemáhá ve dne. Když nedostanete včas potřebný lék, s takřka stoprocentní pravděpodobností zemřete. Africká trypanosomiáza neboli spavá nemoc je zákeřná choroba, která ohrožuje více než 60 milionů lidí. Dlouho se léčila pouze pomocí melarsoprolu, kterému pacienti ne nadarmo přezdívali „oheň v žilách“. Tento lék (lépe řečeno jed) obsahoval arsenik a léčebnou proceduru nepřežilo 5–20 procent nemocných. Pak se ale podařilo objevit eflornithine, který na spavou nemoc účinkoval se zázračným úspěchem. Začal být vyráběn v roce 1990, už o pět let později ale jeho produkci společnost Aventis (dnes Sanofi-Aventis) zastavila, protože se ekonomicky nevyplácel.
Na pulty lékáren se eflornithine dostal znovu až poté, co výzkumníci zjistili, že kromě spavé nemoci funguje také náramně dobře jako prostředek proti nadměrnému ochlupení obličeje u žen. Jinak řečeno, teprve když se v roce 2000 ukázalo, že je možné eflornithine prodat movitým západním zákaznicím, začal se tento lék, který byl pro desítky tisíc lidí otázkou života a smrti, opět vyrábět. A i tehdy se prodával za 500 dolarů, takže si ho africké státy postižené spavou nemocí prostě nemohly do- volit. Pro mnohé to může být dokladem neetičnosti farmaceutického průmyslu. Jenže ať chceme nebo ne, výroba léků je byznys jako každý jiný. Co je možná více alarmující, je rychlost, s jakou se zásady tvrdého byznysu šíří světem vědy.
Když dostal americký lékař Jonas Salk v roce 1954 otázku, zda si bude patentovat svou vakcínu proti dětské obrně, odpověděl: „Můžete si patentovat slunce?“Jen těžko si představit, že by dnes některý ze špičkových vědců pronesl něco podobného. Salk prý se svým rozhodnutím připravil odhadem o sedm miliard dolarů. Dříve vědci považovali za věc určité kultury, že jsou striktně odděleni od světa komerčního výzkumu a obchodu a mohou si léta svobodně bádat, aniž by jejich výzkum musel přinést ekonomický prospěch. Dnes se naopak volá po větším propojení vědy a světa byznysu. Touto cestou se již před lety vydaly Spojené státy. Výrazně tam pokleslo financování výzkumu z federálních zdrojů a díky daňovým úlevám naopak strmě stoupl objem výzkumných programů sponzorovaných firmami. Byl deregulován farmaceutický byznys, z něhož se záhy stala velmi výkonná mašina na peníze. Salk by dnes byl za naivního hlupáka. Vědci a lékaři patentují své objevy jak o život, bez ohledu na to, jestli jsou vlastně vůbec přínosné, či ne. Jak popsali sociální psychologové Carol Tavrisová a Elliot Aronson, více než tři čtvrtiny všech léků schválených v USA od roku 1989 do roku 2000 jsou jen variantami existujících medikamentů a liší se od nich minimálně. Stojí ale dvakrát víc a je u nich také vyšší riziko vedlejších účinků. Kapitalismus je nejlepší ekonomický systém, na jaký jsme zatím přišli. Do některých sfér lidského bytí by ale měl mít vstup zakázán.
Teprve když se v roce 2000 ukázalo, že je možné eflornithine prodat movitým západním zákaznicím, začal se tento lék, který byl pro desítky tisíc lidí otázkou života a smrti, opět vyrábět