Lichvářům zvoní v Česku hrana

Co je bílý, šedý a černý úvěrový trh v Česku

Pokud sněmovna schválí dohled ČNB, mělo by z více než 50 tisíc poskytovatelů nebankovních půjček zbýt jen pár desítek.

PRAHA Kdo si nechce nebo nemůže půjčit od bank, má řadu dalších možností. V České republice je podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zhruba 57 tisíc subjektů s povolením poskytovat či zprostředkovávat půjčky. O situaci dnes nemá nikdo přehled a ochrana spotřebitele má proto znatelné mezery.

Zásadní změnu by mohl přinést nový zákon o spotřebitelském úvěru, o kterém budou v pátek jednat poslanci. Záleží na tom, v jaké podobě nakonec předloha projde. Kromě samotné novely je totiž ve hře hned několik pozměňovacích návrhů.

Původním účelem legislativy bylo postihnout všechny nebankovní poskytovatele, tedy i poskytovatele malých úvěrů či lichváře nabízející peníze prostřednictvím výlepů na sloupech veřejného osvětlení. Ti všichni se totiž až doposud dohledu vyhýbali a jediný, kdo si na ně mohl občas posvítit, byla Česká obchodní inspekce. Ta to ovšem činila jen sporadicky.

Nově, pokud zákon projde i s dodatkem poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), by všichni měli spadat pod dohled České národní banky, za který si zaplatí. Pro poskytování půjček bude rovněž třeba počátečního kapitálu až 20 milionů korun. Ministerstvo financí si od toho slibuje vymýcení nepoctivců, omezení černého trhu i lepší ochranu spotřebitelů, kteří kvůli předlužování a neférovým smlouvám často končí v exekucích.

Firmy, které proti přísným pravidlům původně protestovaly, dnes nakonec souhlasí a zákon vnímají jako potřebný.

„Nový zákon bude mít zásadní vliv na naše podnikání, protože budeme muset splnit náročné podmínky pro získání licence od ČNB. Nemilé jsou značné poplatky, které budeme muset platit, avšak domníváme se, že za správně fungující dozor mají tyto poplatky své opodstatnění,“říká mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

Registr ukáže, kdo je fér

Souhlasí i Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, která sdružuje firmy soustředící se především na takzvané mikropůjčky, tedy úvěry v řádech tisíců, vyřízené na počkání online, splatné do několika týdnů. Právě tento segment trhu je přitom kvůli vysokým sankcím a koncentraci nepoctivců často veřejností kritizován.

„Vzhledem k tomu, že hlavním smyslem regulace nebankovního trhu bylo omezit podnikání nesolidních firem či jednotlivců, jejichž byznys model často nebyl postaven na poskytování úvěrů, ale na vymáhání přemrštěných sankcí, podnikání členů asociace by neměla nijak zásadně omezit,“

Patří sem všechny banky, většina leasingových společností a čtyři nebankovní společnosti.

Podle odborníků není nutné jej více regulovat.

Téměř ve všech zemích Evropské unie na banky a nebankovní poskytovatele dohlíží stejný subjekt (centrální banka, orgán dohlížející nad finančním trhem nebo orgán ochrany spotřebitelů). V ČR existuje z těchto tří jen centrální banka.

říká předsedkyně představenstva APNÚ Kateřina Černovská.

Ze spotřebitelského úhlu pohledu patří mezi největší přínosy nové legislativy veřejný registr ČNB, kde budou vidět všechna její řízení s finančními institucemi, včetně uložených pokut. Kaž-

Zároveň v naprosté většině zemí dohlížející subjekt postihuje i půjčování peněz bez licence. Výjimkou je Slovensko a některé balkánské země. Na šedém trhu je zhruba 400 až 800 nebankovních společností.

Tyto firmy fungují bez dohledu České národní banky. Jediný, kdo je může kontrolovat, je Česká obchodní inspekce, která jim však nemůže zabránit v činnosti.

dý si tak bude moci zkontrolovat, od koho si půjčuje peníze, a firmy zároveň budou motivované, aby se chovaly férově. Rovněž dojde k zastropování výše smluvní pokuty při nesplácení, která byla dosud jenom volně omezená, což některé firmy zneužívaly

Tvoří jej zejména lokální lichváři ve vyloučených lokalitách. Je takřka neregulovatelný, protože tito věřitelé své pohledávky nevymáhají formální cestou, jako jsou soudní či exekuční řízení, nýbrž pod přímou hrozbou násilí.

Očekává se, že licenčním procesem projde cca 30 leasingovek a 10 až 15 dalších společností.

ke generování dodatečného zisku a obohacování se. Nový zákon teď maximální pokutu stanoví na 70 procent nesplacené půjčky.

Odborníci se shodují, že vždy bude existovat část zákazníků, kteří si budou půjčovat na černém trhu, protože na úvěr od ofi- ciálního poskytovatele nedosáhnou. Kolik jich bude a zda zákon spotřebitelům skutečně pomůže, závisí na tom, jestli centrální banka dostane půjčkaře na starost.

Skutečný přínos je v ohrožení

„Původní návrh dával naději, že se skutečně podaří účinně regulovat zvláště neféroví věřitelé. To se na nátlak ČNB změnilo, když se banka nechtěla špinit s takzvanými šmejdy. Ministerstvo financí proto rozhodlo, že regulováni nebudou,“uvádí Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Pokud by zákon prošel bez pozměňovacího návrhu poslance Klašky, pak by podle Hůleho paradoxně došlo ke zhoršení situace zejména chudších lidí. „V důsledku přísné regulace férových poskytovatelů lze očekávat ztížení přístupu k těmto půjčkám, naopak očekáváme nárůst objemu neférových půjček,“varuje Hůle.