Nebeskou poštou Adolfu Bornovi
Rozhodně nechci psát na pokračování senilní vzpomínky starého hradního zbrojnoše, ale v souvislosti s nedávným úmrtím Adolfa Borna se mi z mé ementálové paměti vynořila neskutečná historka, kterou si nemůžu nechat pro sebe. Potěšilo mě, že byl nejslavnějším rodákem z jihočeských Českých Velenic, po roce 1918 uměle roztrženého rakouského Gmündu, kde jsem se sice nenarodil, jak tvrdí některé zdroje, leč prožil jsem tam dětství. Porodnice byla nejblíž v Českých Budějovicích, tak mě holt v maminčině bříšku na poslední chvíli odvezli do města, kde by chtěl žít každý.
S panem Bornem jsem se potkal někde na vernisáži osobně v životě jen jednou, abych překoktal, že jsme málem rodáci z prokletého pohraničního městečka, které za mého mládí ovládali pohraničníci
Pondělí Neff a estébáci. Ještě že jsem z něho brzy vypadl za svými zářnými novinářskými zítřky do metropole.
Konečně se dobabrám k tomu příběhu. V létě 1992 jsme letěli s pestrou sbírkou porevolučních motýlů z poslanců zahnívajícího Federálního shromáždění na vejlet. NATO v Bruselu, OSN v New Yorku, já pak jako člen sekce vnitř-
Úterý Putna
Středa Baldýnský ní politiky prezidentské kanceláře ještě zamířil do výcvikového tábora CIA v Kalifornii (ale to je soukromý vtip jen pro mé nejbližší). Mimo jiné jsem se přitom seznámil s moc fajn ženskou, další Jihočeškou Vlastou Parkanovou, z níž se žel stala v další ministerské funkci doživotní sprostá podezřelá. A vybavuje se mi mohutný řev černošského recepčního v newyorském hotelu, kde jsme bydleli, jemuž východoslovenský delegát Sněmovny lidu nechtěl zaplatit naozaj veľa dolárov, pretože sa v noci pozeral na platený porno kanál.
V rámci programu jsme obědvali v důstojnickém klubu. Posadili mě vedle nádherného generála, John Wayne hadr, na prsou řády jako maršál Grečko. A věřte nevěřte, dědýs vytáhne z kapsy zažloutlý pergamen a praví: „Já byl v Praze náhodou jako mladej turista před
Čtvrtek Rejžek tím vaším vítězným únorem a v jedný hospodě jsme se náramně opili s moc fajn klukama, co chtěli studovat malířství. Jeden mi na ubrousek nakreslil chrám svatýho Mikuláše, tak jsem vám to vzal s sebou.“Zdvořile jsem nahlédl a zcepeněl. Podepsán Adolf Born! Stačil jsem mu říct, o koho jde, a možná omdlel. Bohužel jsem to nestačil slavnému kreslíři a okázalému monarchistovi (ehm, při vší úctě jaksi druhému v pořadí po Českých dětech Petra Placáka a jejich manifestu Návrat krále) nikdy říct. Tak mu to teď posílám nebeskou poštou. JAN REJŽEK
Pátek Šustrová
Byl nejslavnějším rodákem z Českých Velenic, kde jsem prožil dětství
Sobota Hanák