Ideální adept pro VŠ? Nemá vizi, ponocuje

Tři pětiny uchazečů o studium na vysoké škole pravidelně snídají. Minimum ze studentů pije energetické nápoje nebo se pravidelně stravuje v rychlém občerstvení. Ti nejlepší ale zase chodí pozdě do školy, ponocují a nemají jasnou představu, kam po vysoké škole.

PRAHA Je dochvilný, chodí včas spát a přesně ví, co chce v budoucnu dělat. Kdo si takto představuje profil maturanta, který má nejlepší předpoklady pro studium na vysoké škole, je na omylu.

Z aktuálního průzkumu společnosti Scio, která provádí národní srovnávací zkoušky jako součást přijímacích testů na 72 českých i slovenských fakult vysokých škol, vyplývá přesný opak.

Ti, kteří dosáhli v testu obecných studijních předpokladů nejlepších výsledků, totiž chodí spát až nad ránem, nejčastěji po druhé hodině.

Obdobně se maturanti „vyznamenali“i při další otázce.

„Statisticky platí, že čím častěji chodili studenti pozdě na hodinu, tím lepší mají studijní předpoklady,“uvádí Štěpán Pudlák ze společnosti Scio. Nejlepší mezi testovanými usedali do školní lavice až po zvonění i několikrát týdně.

Neholdují alkoholu, zato kávě ano

Několikrát týdně si zajdou koupit jídlo do rychlého občerstvení čtyři procenta uchazečů o studium na vysoké škole. Alkoholu se za tu stejnou dobu několikrát napije pět procent z nich. A 61 procent pravidelně snídá.

Dost často sahají po kávě. „Více než polovina uchazečů

národních srovnávacích zkoušek Scio

pije kávu jednou či vícekrát týdně, přičemž 12 procent respondentů uvedlo, že kávu pijí několikrát týdně,“sdělil Štěpán Pudlák ze společnosti Scio. Její dotaz- ník vyplnilo zhruba 70 procent maturantů a zbytek těch, kteří se hlásí na vysokou školu ze zaměstnání nebo jiné vysoké školy. V průběhu letošního školního roku prozradili, jaký mají životní styl.

Z průzkumu vyšly překvapivé závěry hned u několika otázek. Každý pátý uchazeč v posledním ročníku střední školy spal denně méně než šest hodin. Většina šla spát mezi desátou a dvanáctou hodinou večer. Nicméně ti, kteří dosáhli nejlepšího průměrného vý- sledku v testu obecných studijních předpokladů, chodí obvykle spát nejpozději – až po druhé hodině ráno.

Lépe si při testu vedli také ti, kteří několikrát týdně v maturitním ročníku přicházeli pozdě do školy. „Čtvrtina uchazečů uvedla, že v posledním ročníku střední školy chodili pozdě na první vyučovací hodinu i několikrát měsíčně, nebo dokonce několikrát týdně,“řekl také Pudlák.

Jasno mají podprůměrní, nejlepší se rozhodnou později

Na otázku, jestli mají jasnou představu o budoucí profesi po absolvování vysoké školy, odpověděli „určitě ano“uchazeči s podprůměrným výsledkem v testu studijních předpokladů. Naopak ti, kteří určitě nevědí, dopadli v testu nejlépe.

Mezi těmi, kteří národní srovnávací zkoušky zvládli z celého Česka nejlépe, byla většina právě v této situaci. „Po prázdninách nastupuji na Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Co bych po škole chtěla dělat, na jaké pozici, to zatím nevím,“řekla Veronika Martínková, která letos maturovala na gymnáziu. Jasno má ale v tom, že chce na nějakou dobu odjet studovat do zahraničí.

Vybírají podle výdělku či přátel

Respondenti průzkumu s nejlepším výsledkem si vybírali vysokou školu podle kvality výuky a učitelů. Na druhém místě volili podle toho, jak se s dosaženým vzděláním uplatní v praxi – jestli si najdou dobré pracovní místo a kolik si vydělají. Naopak po ty s nejhorším výsledkem bylo hlavní, aby se na školu dostali a udrželi se na ní. Třetí nejčastější výběr padl podle toho, kde má uchazeč přátele a jaká je možnost si v daném městě při škole přivydělat.

Národní srovnávací zkoušky letos podstoupilo 21 390 jednotlivců.