Šedou ekonomiku úplně zničit nelze

Timothy Murphy

V Evropě je 160 milionů lidí, kteří nemají přístup k základním finančním službám. Mnozí se jim vyhýbají úmyslně. „Musíme je přesvědčit lepšími produkty,“říká Tim Murphy, druhý nejvýše postavený člen vedení kartové společnosti MasterCard.

LN Jak v dnešní době lidé nejčastěji platí?

Hotovost stále vede. Mezi 82 a 85 procenty transakcí probíhá hotově. Podle objemu je to o něco méně, protože velké platby probíhají většinou bezhotovostně. Elektronické platby jsou ale na vzestupu, což dokazují rostoucí statistiky počtů i objemů transakcí. Pro spotřebitele i pro stát totiž znamenají řadu výhod, ať už je to bezpečnost, či praktičnost.

LN Jak se vyvíjí elektronické platby v poměru k hotovostním transakcím?

Poměr hotovostních a bezhotovostních plateb je v posledních letech poměrně stabilní. Může to pro nás být trochu skličující. Skutečnost je ale taková, že ekonomiky, které hojně využívají hotovosti, jako Čína nebo Indie rostou rychleji. Proto i když po celém světě vidíme rozvoj elektronických plateb a lidé je stále častěji preferují, procentuálně se situace nevyvíjí. V příštích pěti až deseti letech ale uvidíme, že podíl hotovostních plateb bude klesat. Digitální platby v mobilních zařízeních jsou jednou ze zásadních změn tohoto odvětví a přináší s sebou obrovské množství příležitostí.

LN Fyzických peněz se tedy nikdy nezbavíme?

Těžko říct, jestli nikdy. Určitě tu ale s námi budou po mnoho příštích generací. Koneckonců, zatím také mají své výhody. Ve firmě se ani nebavíme o odstranění hotovosti, jen o jejím omezení. Hotovosti bude ubývat, ale pořád tu budou situace, kdy bude třeba dát někomu spropitné.

LN Které metody elektronických plateb jsou nejčastější?

Spotřebitelé platí v zásadě třemi způsoby. Karty jsou stále v kurzu, především kvůli svému globálnímu použití. Velký rozvoj vidíme u mobilních aplikací zprostředkovávajících platby přímo mezi jednotlivými uživateli, ať už je to kamarád, nebo obchodník. Tento způsob v sobě skrývá potenciál, a jako společnost sem proto hodně investujeme. Třetí pak jsou přímé platební příkazy přes internetové bankovnictví.

LN Liší se preference platebních způsobů geograficky?

Rozhodně. Karty používají lidé po celém světě. V případě MasterCard je to konkrétně ve 210 zemích. Novým trendem jsou platby mezi lidmi navzájem, vidíme ho hlavně v Evropě a v USA a především u mladých lidí. V jižní a východní Africe a dalších rozvojových zemích jsou na špici mobilní platby, které zde zároveň výrazně podporují finanční inkluzi obyvatelstva. Jejich rozšíření je v těchto regionech vyšší než v takzvaných západních zemích.

LN Existují zde sociální rozdíly?

Ano, ale menší, než by se mohlo zdát. Elektronické platební metody totiž skutečně přibližují finanční služby masám. Máme tu prémiové karty pro majetné klienty, máme tu nástroje pro ty, kdo ještě ani nemají bankovní účet. Vlády se snaží zapojit elektronické platební metody s vlastním brandem do systému penzí a sociální podpory. To na druhou stranu často působí problémy, protože zde vzniká stigma a lidé nechtějí platit kartou, která dává svým vzhledem najevo, že její držitel je sociální případ. Dá se to ale řešit designem.

LN Takže lidé karty i odmítají?

Po celém světě jsou dvě miliardy lidí, které nemají přístup k zá- kladním finančním službám. Část z nich je v rozvojových zemích, málokdo si však uvědomuje, že hodně z nich žije na evropském kontinentu. Podle posledních výzkumů je to 160 milionů lidí. Češi vždycky byli otevření technologiím a inovacím a elektronické platby nejsou výjimkou. Například 80 procent transakcí, které proběhnou naší českou sítí, je bez- kontaktních. Třeba ve Francii, nebo dokonce ve Velké Británii je ale hodně lidí, kteří neradi používají karty a nechtějí využívat bankovních služeb. Důvody přitom mají různé. Není jim to z nějakého důvodu pohodlné, nezdají se jim adekvátní náklady.

LN Jak je přesvědčit?

Chce to nabídnout jim vhodné produkty, ať už jde o předplacené karty, nebo něco jiného. Jedna z cest je sledovat tok finančních prostředků. To znamená třeba spolupráce s vládami na systémech výplaty sociálních dávek a s velkými firmami, které stále vyplácí některé zaměstnance v hotovosti. Druhá cesta je edukace a změna zákaznického chování. Stále najdememnoho případů, například v Rusku, kde lidé dostanou výplatu na účet či kartu a okamžitě ji běží vybrat do bankomatu, aby pak mohli platit v hotovosti. Těmto lidem musíme vysvětlit, že používání elektronických platebních metod s sebou přináší nižší náklady, vyšší bezpečnost a celkově větší hodnotu.

LN Do transakčního byznysu se vrhá stále více firem. Jak se díváte na rostoucí konkurenci?

Platební odvětví nikdy nebylo tak dynamické jako dnes. Konkurence rozhodně nabírá na intenzitě. Startupy znamenají pro průmysl velký přínos z hlediska inovací a kritického myšlení. S některými z těchto mladých, nadějných firem proto spolupracujeme, některé jsme koupili a integrovali do svého systému.

Pak jsou tu ti velcí hráči jako Apple, Google nebo Samsung. Jako potenciální konkurenci a „rozvratitele“našeho odvětví jsme je viděli už dávno. Hovory s nimi jsme ale zjistili, že si uvědomují, jak tvrdý byznys to je a že to není úplně jejich obor. Za poslední tři roky jsme prakticky se všemi – od Applu přes Google a Facebook až poMicrosoft – uzavřeli silná partnerství a všichni užívají pro své digitální platební řešení technologie MasterCard.

LN Více stran zapojených do platebního procesu znamená větší dělení zisku z transakce. Nehrozí zákazníkovi zvýšení cen?

Zatím jsme takové tendence nezaznamenali. Vyjednávání o tom, kolik každý z článků řetězu dostane, je složité. Zvlášť v Evropě, kde již nějakou dobu funguje regulace a kde panuje v přístupu k zákazníkovi velká konkurence, zvyšování koncových cen určitě nehrozí.

LN Proč tedy někdy vídáme, že si obchodník při platbě kartou účtuje vyšší cenu než při platbě v hotovosti?

Takové příplatky jsou obvykle omezeny na výši nákladů, které obchodník vynakládá k tomu, aby mohl přijímat karty. Regulace mezibankovních poplatků by tedy měla tuto praktiku vymýtit, nebo alespoň zásadně omezit. Nebude to ze dne na den. Pokud se ale stav nezmění za několik měsíců nebo třeba rok, pak tu máme problém, který se ovšem netýká bankovního trhu, a bude tedy třeba řešit ho jinde a jinak.

LN Je možné, že takový obchodník nabízí lepší cenu při platbě hotovostí, protože tyto tržby pak třeba nepřizná?

Myslím, že to není nepravděpodobné. Šedá ekonomika dorůstá v České republice zhruba 11 procent celkového objemu národní ekonomiky. Stát tak přichází roč-

Je generálním radou a dvojkou v manažerské struktuře karetní společnosti MasterCard. Murphy (48) je zodpovědný je především za regulatorní a veřejné záležitosti. Ve firmě pracuje od roku 2000 a vystřídal několik vedoucích pozic v americké pobočce firmy i v globálním vedení.

Před nástupem do MasterCard pracoval pro mezinárodní právní firmu Cleary, Gottlieb, Steen & Hamilton.

Murphy vystudoval s vyznamenáním Harvard Law School a Amherst College.

LN Lze se šedé ekonomiky zbavit úplně?

Se správně nastavenými pravidly ji lze významně omezit. Je to stejné jako s hotovostí. Lze ji z velké části omezit, ale pravděpodobně nikdy se jí nezbavíme úplně. Obě tyto věci se navíc navzájem podporují. Trvat na nule je zbytečná ztráta času. Cílem by mělo být vynaložit dostatečné úsilí k omezení šedé ekonomiky a dosažení měřitelného úspěchu. I kdyby se podařilo snížit její objem z 11 procent HDP jen na devět, získala by vláda miliardy na investice do důležitých věcí. Ekonomiku nevyčistíme, můžeme ji ale udělat méně šedou.

LN Co by mělo motivovat drobné obchodníky k investici do platebního systému?

Pokud budou takové investice dobře koordinovány, zaplatí se relativně rychle. Jeden z hlavních důvodů je, že to moji zákazníci chtějí. Důležité, třebaže to je někdy zakryto spoustou malých problémů, je, že zvlášť pro malé obchodníky je hotovost nákladná. Musí na ni dávat pozor, přenášet ji, zabezpečit proti krádeži a podobně. Samozřejmě, za elektronické transakce se něco platí a je potřeba počáteční investice do terminálu a systému, pořád to ale bude výrazněméně, než kolik tvoří ztráty z hotovosti. Navíc i tyto náklady neustále klesají s inovacemi, jako jsou mobilní platební terminály a nástavce k mobilním zařízením, které umožní číst karty v chytrém telefonu nebo tabletu.

Po celém světě jsou dvě miliardy lidí, kteří nemají přístup k základním finančním službám. V celé Evropě se to týká 160 milionů lidí.