Sponzor Clintonových prý uplácel IS
WASHINGTON/PRAHA Tragické události na americkém konzulátu v libyjském Benghází a aféra kolem posílání citlivých vládních e-mailů na soukromou schránku nepřestávají stíhat demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Přinejmenším se o to tým stojící za prostořekým magnátem Donaldem Trumpem snaží, seč může. A zdaleka nejen on.
Teď se však zdá, že tábor republikánského kandidáta má proti jediné zbývající rivalce v boji o Bílý dům k dispozici novou munici. Ve světle útoků v kalifornském San Bernardinu a floridském Orlandu dost možná ničivější než jakoukoliv předtím. šéfka americké diplomacie získala minulou středu oficiálně stranickou nominaci, nejprve zveřejnil server WikiLeaks na 20 tisíc e-mailů partajních špiček. Vyplývá z nich, že se snažily stranického soka Clintonové Bernieho Sanderse zdiskreditovat. Tentýž den ovšem také britský levicový politický server The Canary přišel s dalším třaskavým materiálem, který posléze sdílel server WikiLeaks na sociálních sítích.
Přinejmenším pozoruhodný je však fakt, že šéfredaktorkou zmíněného webu The Canary je novinářka Kerry-Anne Mendozová. Ta v minulosti pracovala i pro Kremlem financovanou britskou mutaci kanálu RT.
S odkazem na červnovou zprávu francouzského deníku Le Monde tento tandem upozorňuje, že přední světová společnost na výrobu stavebních materiálů, francouzský gigant Lafarge, vyplácel peníze islamistům v Sýrii. Firma prý platila Islámskému státu, aby mohla působit na území ovládaném radikály. Informace, která za hranicemi země galského kohouta snadno zapadla, však v jejich podání dostala novou dimenzi: stavařský gigant je totiž zároveň pravidelným dárcem nadaci Clintonových.
V loňském roce byla společnost uvedena mezi donory neziskové organizace někdejšího prezidentského páru Clinton Foundation, kteří darovali částku do výše až 100 tisíc dolarů. Je rovněž uvedena mezi dárci i v prvním čtvrtletí letošního roku.
Navíc podle interní korespondence firmy, již zveřejnil už v únoru jistý syrský opoziční list a kterou je možné dohledat v databázi WikiLeaks, tato francouzská společnost od islamistů také kupovala ropu. Podle syrských zdrojů o všem vědělo i její vedení v Paříži, když poslalo vlastního člověka, aby získal od islamistů potvrzení dovolující průchod přes kontrolní stanoviště a prodej zboží.
Jenže tím vír třaskavých spekulací kolem Clintonové, jehož bleskově využil Trump, nekončí. Vzbuzuje přitom nejeden otaz- ník, kdo a proč má teoreticky na publikaci těchto informací zájem.
Clintonová údajně stála ve vedení francouzské firmy
Sama Clintonová nedlouho po zveřejnění e-mailů demokratického vedení obvinila z jejich krádeže ruské hackery v režii Kremlu. Moskva celou věc rezolutně odmítla. Důvodů ke zdiskreditování demokratické kandidátky by nicméně Rusko mělo teoreticky hned několik. Počínaje tím, jak vlažný vztah k NATO chová její rival Trump, až po několik osobních pohnutek samotného šéfa Kremlu. Clintonová na konto Vladimira Putina ostrými slovy nešetřila už jako senátorka a ani pozdě- ji jako ministryně zahraničí, když ho mimo jiné obvinila ze zmanipulování voleb v roce 2011. Po anexi Krymu ho pak přirovnala k Hitlerovi.
Vřelý vztah ke Clintonové však nechová ani sám zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Ten se před možným vydáním do Švédska a následně do USA začal skrývat na ekvádorské ambasádě v Londýně právě v době, kdy byla šéfkou diplomacie.
Mimořádně kontroverzním tvrzením pak dotahuje britský web, když připomíná i dřívější zprávu konzervativního magazínu The American Spectator, jenž už v listopadu 1996 citoval zdroje tvrdící, že Hillary Clintonová – toho času
Server WikiLeaks rozvířil další skandál kolem Hillary Clintonové. Publikoval dokumenty, které naznačují, že přispěvatel nadaci Clintonových, francouzský stavařský gigant, údajně platil Islámskému státu. Šéfredaktorkou webu The Canary je Kerry-Anne Mendozová. Ta v minulosti pracovala i pro britskou mutaci kanálu Russia Today.
první dáma USA – mezi roky 1990 až 1992 působila v samotném představenstvu francouzského gigantu Lafarge. Předcházelo tomu nicméně prý ještě jedno její angažmá v této společnosti v podobě poskytování právních služeb v druhé polovině 80. let. To přitom dává web do spojitosti s údajným zajištěním zbrojních dodávek iráckému režimu Saddáma Husajna ze strany CIA. Rámcově v době, kdy Irák vedl válku s Íránem, jehož se po revoluci roku 1979 zmocnili fundamentalisté.