Turecko vs. Západ: spory a obviňování
Účet za nezdařený turecký puč
ANKARA/PRAHA Vztahy Turecka a Západu procházejí po nezdařeném puči proti režimu Recepa Tayyipa Erdogana zatěžkávací zkouškou. Včera dokonce turecký prezident obvinil Západ z podpory terorismu a pučistů.
„Teď se ptám: Podporuje Západ teror, nebo ne? Je Západ na straně demokracie, nebo na straně převratu a teroru? Bohužel, Západ podporuje teror a stojí na straně puče,“prohlásil včera Erdogan v Ankaře v projevu adresovaném investorům. Postěžoval si také, že by od přátel očekával podporu, ani jediný evropský lídr mu prý ale po puči navyjádřil lítost ani solidaritu s tureckým lidem.
Erdogan rovněž zmínil, že puč byl plánovaný v zahraničí, konkrétní zemi ale neuvedl. V deníku Hürriyet to však za něj udělal bývalý šéf turecké armády Ilker Bașbug. Převrat podle něj režírovala americká CIA (Ústřední zpravodajská služba) s cílem oslabit tureckou armádu. „Má Fethullah Gülen ( turecký klerik, jehož Erdogan viní z puče – pozn. red.) povo- lení k pobytu v USA za nic? Myslíte, že by ho zpravodajské služby nevyužily?“položil si Bașbug řečnickou otázku.
Ještě ožehavější než s USA jsou v posledních dnech turecké vztahy s Němci a s Evropskou unií. Poté, co německý ústavní soud minulý týden nedovolil na demonstraci v Kolíně nad Rýnem vysílat v přímém přenosu Erdoganův projev, si Ankara předvolala německého chargé d’affaires.
Evropa se při jednání o bezvízovém styku nenechá vydírat, vzkázal do Ankary německý vicekancléř Sigmar Gabriel.
Turecko hrozí zrušením dohody o uprchlících
O víkendu pak šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavușoglu Bruselu vzkázal, že pokud se Ankara nedočká slibovaného bezvízového styku se státy Unie, přehodnotí vláda březnovou dohodu o přijímání migrantů z řeckých ostrovů. Unie sice Turkům bezvízový styk slíbila, zároveň si ale stanovila splnění celkem 72 podmínek, mezi nimiž byly i úpravy tureckého protiteroristického zákona, což Ankara odmítla. Evropská unie zároveň vyjádřila znepokojení nad rozsáhlými čistkami, ke kterým po puči přistoupil Erdoganův režim.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ale v pondělí Turecku odpověděl, že „Evropa se v jednáních o bezvízovém styku nenechá vydírat“. „Je na Turecku, jestli k liberalizaci dojde, nebo ne,“citovala zástupce kancléřky Angely Merkelové agentura Reuters.
Erdoganova vláda bude ale kromě vztahů se Západem zřejmě muset čelit i začínajícímu odporu opozice. Šéf kemalistických republikánů Kemal Kiliçdaroglu, jehož strana sdílí spolu s vládou od- por k puči, včera svým příznivcům řekl, že výjimečný stav po převratu by mohl být využit pro změny v bezpečnostních složkách státu bez potřebného schvalování v parlamentu.
Ještě kritičtější byl vůdce nacionalistické MHP Devlet Bahçeli, který řekl, že změny v turecké armádě by ji mohly posunout na úroveň armád Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího.
„Pokud sečteme náklady na stíhačky, vrtulníky, zbraně, bomby a poškozené budovy, cena je minimálně 300 miliard lir (tedy asi 100 miliard dolarů),“řekl deníku Hürriyet turecký ministr obchodu Bülent Tüfenkci. Ministr zmínil i milion zrušených rezervací zahraničních turistů.
Tüfenkci ale vyjádřil naději, že se vše vrátí k normálu. Kurz liry podle něj zůstává relativně stabilní a vláda nepřehodnotila odhady ekonomického růstu (loni činil čtyři procenta) ani vývozu.
Erdoganův režim po puči propustil či uvěznil na 3000 vojáků včetně 40 procent generálů. Behçelimu se nelíbí, že velitelé musejí nyní podávat hlášení přímo ministrovi obrany.