Líza Simpsonová proti Hillary

Političkou, v jakou by reálná Líza ráda vyrostla, je Jill Steinová

Líza, ekologicky a genderově uvědomělá dcera Homera Simpsona, zdánlivě žije jen v kresleném seriálu. Politička, v jakou by reálná Líza Simpsonová vyrostla, ale v Americe působí, a dokonce možná rozhodne příští prezidentské volby.

Jmenuje se Jill Ellen Steinová, vystudovala s vyznamenáním medicínu na Harvardově univerzitě a stala se z ní politická aktivistka. Pokud by Líza Simpsonová měla politický vzor, byla by to právě tato pětašedesátiletá dáma.

Čtvrt století pracovala jako interní lékařka, ale čím dál více se angažovala. Začala bojem proti uhelným elektrárnám, protože prý mohla pozorovat jejich dopad na veřejné zdraví. Záběr pak rozšířila na široké spektrum otázek, jako je postavení žen, chudoba, policejní násilí, sexuální menšiny nebo používání pesticidů. Třikrát byla zatčena policií, například když se pokusila pronést zásoby jídla mládeži blokující stavbu ropovodu. Kdo by si nevzpomněl na Lízu Simpsonovou, která se připoutala řetězy k obrovské sekvoji ohrožené zlými stavaři?

Steinová vedle toho všeho stačila vychovat dva syny a účinkovat ve folkrockové kapele Somebody’s Sister. Dnes je z ní hvězda levého okraje americké politické scény a už podruhé se stala kandidátkou americké Strany zelených pro prezidentské volby.

Soudruh Bernie

Jill Steinová je sice ze všech stran ověšena cenami za občanský aktivismus, ale jde o živočicha žijícího na okraji politického ekosystému. Zvláště patrné je to ve srovnání s Berniem Sandersem, který navzdory svému „socialismu“celý život zastával volené veřejné funkce a málem se stal prezidentským kandidátem.

Steinová ho na jednu stranu vyzdvihuje jako druha v boji, a dokonce mu nabídla, aby převzal její pozici zelené kandidátky. Zároveň Sanderse kritizuje za to, že se příliš spojil s demokraty a nepochopil, že jde o kontrarevoluční stranu. Vůbec nejhorší hřích spáchal, když nakonec podpořil Clintonovou.

Ta je prý služebnicí „Wall Streetu a Wal-Martu“, nemá žádné principy a ve funkci ministryně zahraničí spáchala válečné zločiny. Steinová žádný rozdíl mezi demokraty a republikány nevidí, v obou případech jsou to prý strany, které slouží jednomu procentu nejbohatších.

Steinovou lze chápat jako pokračovatelku radikální evropské tradice, která realitu přísně měří vysněným ideálním stavem, a pokud fakta nesedí, tím hůř pro ně. Žádá zastavení uhelných i jaderných elektráren a jejich nahrazení rozsáhlým novým odvětvím organického zemědělství a obnovitelné energie. Díky tomu prý vznikne 20 milionů pracovních míst a Amerika do roku 2030 dosáhne úplné energetické soběstačnosti. USA pak nebudou potřebovat armádu na udržování tras ropy, zmenší ji na polovinu a „nebudou terorizovat svět“.

Steinová však nezapře člověka, který studoval přírodní vědy a myslí vlastní hla- vou. Například odmítla podpořit homeopatika, jejichž užívání prý patří mezi články víry amerických zelených. Nebo: je opravdu tak radikální žádat zákrok proti firmám, které vyvážejí zisk do daňových rájů, nebo zdanění burzovních spekulací? Jestliže federální vláda zachránila gigantickými sumami soukromé banky, ptá se Steinová, proč neodlehčí 43 milionům Američanů, kteří ztěžka splácejí dluhy za svá studia?

Steinovou jemožné vnímat jako utopistku, ale i jako vyhraněnou pokračovatelku radikálně demokratické tradice, kterou lze vystopovat k Tomu Painovi nebo Thomasi Jeffersonovi. Tedy víře, že síla Ameriky je v jejích občanech a jejich víře v možnost řídit své životy. Sama Steinová zmiňuje vliv svých rodičů, reformních Židů, kteří ji přivedli k přesvědčení, že musí bojovat za obecné dobro a sociální spravedlnost. Sama však judaismus opustila, označuje se za agnostičku a „má pochopení pro všechny tradice“.

Hillaryina katyně

Po Berniem Sandersovi zůstalo 13 milionů voličů, kteří pro něj hlasovali v primárkách, přičemž skoro polovina pro YouGov uvedla, že pro Clintonovou hlasovat nehodlají. Část z těchto hlasů může paradoxně získat druhý „třetí kandidát“, libertarián Gary Johnson, který se podle svých slov se svým ideologickým antipodem shoduje v 73 procentech otázek. Názorově má však k Sandersovi mnohem blíže Steinová.

Kandidátka zelených si nemůže dělat naději na víc než pár procent, přesto může sehrát úlohu podobnou té, jakou si Amerika pamatuje z roku 2000. Tehdy zelený kandidát Ralph Nader (možná) připravil Ala Gora o kritické množství hlasů a způsobil jeho prohru na Floridě, a tedy i v celých volbách.

Lidí, jako je Líza Simpsonová, která by hlasovala pro Steinovou, je v Americe velmi málo. Její seriálová matka Marge by hodila hlas Clintonové, ale takový Homer chtěl nejprve za prezidenta Trumpa. A Líza mu v tom možná pomůže.