František Dryje
Matoucí pokušitel nevědomí
Básník, prozaik a esejista František Dryje (* 1951) je bytostně spjat s tuzemskou Surrealistickou skupinou. Vystudovaný právník objevil svou „navigační hvězdu“v době hluboké normalizace, kdy byly podobné aktivity odsouzeny do kulturního podzemí. Později se stal jedním z hlavních organizátorů kolektivních surrealistických akcí.
ČESKÁ BÁSEŇ
Poezii chápe František Dryje nikoli jako estetickou disciplínu, nýbrž coby projev myšlení v obrazech, v němž se dere na povrch neřízené nevědomí. „Důležité je, abych řekl, co jsem nechtěl,“píše v knize Muchomůr – génius noci. Vehementně se snaží přelstít, ba vyděsit zavedený režim řeči. Ohýbá a převrací významy slov, znejišťuje čtenáře, mate vykladače. Nevyhýbá se ani kritice politického a společenského dění, aniž by opouštěl metaforický způsob vyjadřování.
František Dryje je šéfredaktorem surrealistické revue Analogon, která má i svou divadelní verzi ve formě pásma skečů a čtení známého jako Večery Analogonu. jn