Vláda neví, zda smí OKD půjčit

Provozní úvěr těžařům nemá svolení Evropské komise. Hrozí, že půjde o nedovolenou veřejnou podporu

PRAHA Půjčka pro těžařskou firmu OKD, kterou minulý týden schválila vláda, může České republice přinést komplikace. Provozní úvěr ve výši 700 milionů nemá dobrozdání Evropské komise, že se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu. Kdyby se ukázalo, že se o ni jedná, není vyloučeno, že příběh skončí až před Soudním dvorem EU. Stát se to může docela snadno, některé nutné podmínky OKD nesplňuje.

Jednu veřejnou podporu už těžařská společnost má, stát se zavázal, že na sebe vezme sociální náklady spojené s propouštěním horníků z dolu Paskov. O jiných dolech se dosud nemluvilo, stejně jako o penězích na platy, a už vůbec o těch na investice do budoucí těžby. Právě ty jsou součástí vládou schváleného úvěru. Zhruba 285 milionů má jít na přípravu nových porubů. Podpůrné peníze by ale měly být jen na útlum těžby směřující k uzavření dolů.

Kvůli tomu ministerstvo financí trvalo na tom, že do minulý týden schváleného usnesení přibyla podmínka, která tam původně nebyla. „Vláda souhlasí se způso- bem poskytnutí provozního úvěru (...) za současného zajištění dluhu zástavou celého závodu OKD, a to vše pod podmínkou, že ministr průmyslu zajistí soulad úvěru s pravidly o poskytování veřejné podpory,“stojí v usnesení.

Soulad zajištěný není, komunikace s Bruselem o dalších penězích pro krachující těžaře dosud běžela jen na neformální úrovni, samotné řízení pak zabere asi tři měsíce. To je termín dávno za datem, kdy OKD potřebuje peníze z úvěru použít. Příští čtvrtek bude výplatní den a firma už na mzdy pro horníky nemá peníze, chybí jí asi 114 milionů. To znamená, že OKD začne podporu čerpat dřív, než Evropská komise rozhodne, jestli to je veřejná podpora, a když ano, jestli neohrožuje hospodářskou soutěž. Už to samo o sobě je porušením pravidel.

Na toto riziko upozorňoval ve svých pracovních vyjádřeních pro vládu i antimonopolní úřad. „Na odvětví těžby uhlí se pravidla veřejné podpory jednoznačně vztahují. I v případě slučitelné veřejné podpory je nicméně stát povinen vyčkat s jejím poskytnutím do doby schválení Evropskou komisí, jinak jde formálně o protiprávní podporu,“na- psal v dubnu. Ministerstvo průmyslu chce v první řadě zkusit Brusel přesvědčit, že provozní úvěr pro OKD vůbec veřejnou podporou není. „Vycházíme z předpokladu, že úvěr bude poskytnut za stejných podmínek, za jakých by byl ochoten jej poskytnout soukromý sektor bez jakékoli ingerence státu, a hlavně že bude splacen na základě modelu dalšího fungování společnosti OKD,“sdělil mluvčí ministerstva František Kotrba.

Dva háčky

Má to dva háčky. Soukromý sektor podle všeho není ochotný firmě, která dluží víc než 17 miliard, půjčku dát. O tom svědčí, že se zvažovala varianta, podle níž by si ve prospěch OKD vzaly půjčku Severočeské doly, a pak také nedávná slova ministra financí Andreje Babiše (ANO), že podle jeho informací žádná banka nechce insolventním těžařům půjčit. Druhý háček je v zajištění splacení dluhu, protože ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v televizi Prima prohlásil, že je dost možné, že část peněz stát zpátky nikdy nedostane. Evropská komise v rámci svojí prověrky „povolenosti“sleduje i mediální výstupy.

Pro test nedovolené podpory je klíčové, jestli by společnost získala za stejných podmínek peníze i od privátního sektoru.

Když se české straně nepodaří prokázat, že provozním úvěrem nedává OKD výhodu, na niž by jinak firma nedosáhla, nastane problém. „Pak by se mohlo jednat o protiprávní podporu, která by však mohla za určitých podmínek být Evropskou komisí schválena zpětně,“dodal Kotrba s tím, že dosud nepadlo rozhodnutí o uzavření žádného ze čtyř dolů OKD. Jasný plán s jasným datem pro defini- tivní uzavření těžebních lokalit je stěžejní podmínkou, za které Brusel veřejnou podporu dovoluje.

Tah aerolinkami

Případy, kdy Evropská komise navzdory pravidlům schválí podporu zpětně, se stávají. Zkušenost s tím má i Česká republika. V dubnu 2009 dala státní firma Osinek půjčku Českým aeroliniím, sama už tehdy byla v likvidaci a podle deklarace se snažila najít příležitost pro investici, protože měla moc volných peněz. V srpnu ČSA spadly do obtíží a začalo být jasné, že splacení půjčky je nad její síly. V květnu 2010 vláda společnosti dluh odpustila, čímž se úvěr změnil ve veřejnou podporu.

S odkazem na ČSA chce teď Česká republika přesvědčovat Evropskou unii, s laděním argumentů pomáhá ekonom Milan Mejstřík, který v době, kdy se ČSA potýkala s problémy, seděl v jejich dozorčí radě. Zároveň má Mejstřík firmu, která se specializuje na hledání přiléhavých řešení obzvlášť obtížných problémů, do nichž se stát či korporát dostane.

Srovnání s Českými aeroliniemi ale kulhá. Tehdy mohla česká strana prokázat, že v době, kdy dal ČSA úvěr Osinek, úvěrovaly leteckou společnost i banky. Problém s hotovostí na ČSA padl až několik měsíců poté, co se smlouva o půjčce podepsala. To se o OKD říci nedá, naopak je jasné, že cílem půjčky je, aby těžařská společnost ze dne na den neskončila. „Vláda se svým usnesením vyjádřila ve prospěch zachování chodu těžebního podniku z důvodu zachování bezpečnosti dolů a odvrácení škod z náhlého přerušení činnosti, které by hrozily v případě konkurzu, za kterým by mohla nastat náhlá likvidace společnosti,“řekla Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí.

Schválení půjčky je signálem věřitelskému výboru, aby si místo konkurzu vybral restrukturalizaci. Tedy pozvolný útlum těžby a postupné zavírání dolů až do roku 2023. Věřitelský výbor se sejde příští čtvrtek, ve stejný den, kdy OKD potřebuje rozeslat mzdy svým zaměstnancům. Když nebude restrukturalizace, nebude ani úvěr. „Teď se dojednává smluvní dokumentace, což není úplně jednoduchý proces, a bude to muset schválit prozatímní věřitelský výbor a případně i já,“řekl insolvenční správce OKD Lee Louda.

Mohlo by se jednat o protiprávní podporu, která by však mohla za určitých podmínek být Evropskou komisí schválena zpětně