Bezdomovci? Nejdřív byt, pak pomoc

Dluhy a alkohol jsou nejčastější důvody, proč končí lidé na ulici. V Česku je už téměř 70 tisíc bezdomovců. Pomoci by jim mohla nová evropská kampaň. Podle té by měl každý takový člověk získat bydlení.

PRAHA Česko nemá podle expertů systém, jak bojovat proti bezdomovectví. I proto počet lidí bez střechy nad hlavou neustále roste. Pomoci by tuzemsku mohla nová evropská kampaň organizace Feantsa, která si klade za cíl ukončit pouliční bezdomovectví do roku 2020 metodou „bydlení především“.

Vybízí města, aby udělala pět hlavních kroků. „Věříme, že nastal čas zastavit ‚řízení‘ bezdomovectví a postupně s ním skoncovat,“uvádí Feantsa. K této vizi už se připojila města jako Lyon, Berlín, Kodaň nebo třeba Barcelona. Do Česka se teprve pomalu dostává, nicméně Brno už ji zkouší.

Jednou z hlavních zásad je znát, kdo je na ulici. „Nejdříve je nutné udělat si jasno v tom, jak na tom ti lidé jsou. Kolik jich je, v jakém typu bezdomovectví,“vysvětluje brněnský postup Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení.

Do deseti let na nule

Spolu s kolegy zkusil zatím tuto zásadu aplikovat na rodiny s dětmi, které bydlí v azylových domech nebo třeba ubytovnách či nevyhovujících bytech. Pracovníci tak například prostřednictvím dotazníku zjistili, komu hrozí odebrání dětí a jak vysoké mají dluhy. „Těch rodin je přes 400. Postupně jim budeme nabízet bydlení a v ideálním případě se v řádu deseti let dostaneme na nulu,“myslí si Lesák.

Naráží tak na další ze zásad, která musí následovat. „Zajistit, aby bezdomovci bydleli v trvalých, bezpečných, vhodných a dostupných bytech s nezbytnou podporou k tomu, aby si je udrželi,“píše organizace Feantsa.

Podle Lesáka není rozdíl v tom, jestli jde o rodinu s dětmi v azylovém domě, nebo o člověka, který žije deset let na ulici. „Ze zkušeností ze západních zemí se ukazuje, že neexistuje stav člověka na ulici, který by se nedařil řešit a nemohlo by se mu nabídnout bydlení,“říká Lesák.

Vzápětí musí takový jedinec ale získat odbornou pomoc, aby věděl, jak se vymanit ze závislosti nebo třeba dluhů. „Prevence je vždy snazší než náprava škod,

V Česku žije podle průzkumuministerstva práce a sociálních věcí téměř 70 tisíc bezdomovců. Nejčastěji se tito lidé dostali na ulici kvůli zadlužení.

proto by bydlení mělo být primární pomocí pro ty, komu hrozí, že o bydlení přijdou, nezřídka jde o rodiny s dětmi,“řekla Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.

Sociální kurátor a místopředseda Společnosti sociálních pracovníků Pavel Pěnkava se ale obává, že tuto metodu neustojí každý: „Záleží, jak dlouho je ten člověk na ulici. Čím déle, tím delší dobu bohužel potřebuje na reintegraci do většinové společnosti.“Nejdříve by se podle něho mělo zjistit, jak reaguje v zátěžových situacích.

„Nemůžu jít proti zahraničním zkušenostem, ale situace v Česku je jiná než třeba v Nizozemsku,“sdělil také Pěnkava. Podle Lesáka ale metoda „bydlení především“právě z této země čerpá inspiraci: „V Amsterdamu mají úspěšnost přes 95 procent už deset let. Z ulice dostali do bytů přes stovky lidí, kteří měli psychiatrické potíže, ale i závislosti.“

První kontakt s bezdomovci by rozhodně neměli na ulici navazovat policisté, ale terénní sociální pracovníci, myslí si ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Sám si však neumí představit, jak by velká města mohla znát všechny bezdomovce osobně. Tato úloha by pak podle něho připadla na městské části. I tak by ale mohly narazit na to, že bezdomovci různě do velkých měst migrují.

Jenže kde vzít dostatek bytů a peníze? „Začátkem tohoto roku jsme zahájili systémový projekt, který je zaměřen na pomoc obcím se vznikem a provozováním systému sociálního bydlení. Důležitou součástí je pak imezinárodní spolupráce a přenos zahraničních zkušeností do ČR,“napsal LN mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Právě k tomuto vznikajícímu zákonu, který je nyní v připomínkovém řízení, se organizace pomáhající bezdomovcům upínají. Začít platit by měl v průběhu roku 2017. Obce nyní čekají jasné sdělení, jak bude financován provoz těchto bytů. „Sečetli by se lidé, kterým je třeba pomoci, k nějakému rozhodnému datu a obec by na to dostala prostředky,“uvedl Jiránek ze Svazu měst a obcí.

Podle Lesáka umístění bezdomovců do bytů vyjde v důsledku levněji než do azylových domů. Podle propočtů dvakrát.

Každý desátý je cizinec

Poraden, které mají pomáhat bezdomovcům nebo lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, integrovat se do běžné společnosti, má Česko podle odborníků dostatek.

Z loňského výzkumu ministerstva práce a sociálních věcí, které oslovilo 227 obcí, vyplynulo, že bezdomovců je odhadem zhruba 70 tisíc a 120 tisícům lidí ztráta střechy nad hlavou hrozí.

„Není už to tak skokové jako v 90. letech, ale počty rostou. Mezi bezdomovci jsou čím dál častěji cizinci, hodně z postsovětských zemí, a narůstá také počet psychotiků, často bez stanovené diagnózy,“řekl sociální kurátor Pěnkava.

V hlavním městě žije podle odhadů až 4500 lidí bez domova. „Jen necelá třetina má v Praze trvalé bydliště, každý desátý je cizinec, nejčastěji ze Slovenska. Celoroční ubytovny jich využívá asi 80 procent,“napsal mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Nejdřív bydlet. Je třeba zajistit, aby bezdomovci bydleli v trvalých a vhodných bytech s podporou k tomu, aby si je udrželi.

Znát ty, kdo jsou na ulici. Každého bezdomovce má obec nebo městská část znát jeho jménem a porozumět jeho potřebám.

Sledovat vývoj. Pravidelný sběr údajů o jednotlivých osobách.

Zlepšovat místní systémy. Vytvářet koordinované bydlení a podpůrné systémy.

Učit se od jiných a sdílet zkušenosti. Účast na průběžném zlepšování kampaně.