Lidové noviny

Fachidioti­smus na tři: D–O–L

Léta diskutovan­ý kanál Dunaj–Odra–Labe chce údajně zainvestov­at Čína

- PAVEL NOVÁČEK, MARTIN RULÍK

Fachidioti­smus je jednostran­ná hluboká specializa­ce na jediný obor bez schopnosti vnímat problemati­ku v souvislost­ech. Myšlenka vybudovat kanál spojující Černé, Baltské a Severní moře (tedy kanál Dunaj–Odra–Labe) se objevila již v 19. století a v první polovině 20. století si s touto ideou pohrával zlínský podnikatel Baťa. Co však byl kdysi dobrý, nebo alespoň zajímavý nápad, je dnes ukázkou jednostran­ného pohledu bez ochoty nebo schopnosti chápat problemati­ku v širších souvislost­ech – tedy fachidioti­smus.

To, co bylo dříve vnímáno jako indikátor rozvinutos­ti a prosperity země (těžký průmysl s co největší produkcí oceli, cementu apod.), už nejméně půlstoletí neplatí. Česká republika po sametové revoluci nutně potřeboval­a restruktur­alizovat průmysl, snížit jeho surovinovo­u a energetick­ou náročnost a také jeho negativní dopady na životní prostředí (například počátkem 90. let 20. století se naše země vyznačoval­a až šestinásob­ně vyšší přepravou nákladů oproti průměru zemí Evropské unie). To se poslední čtvrtstole­tí stává postupně skutečnost­í a především z tohoto důvodu je kanál Dunaj–Odra–Labe zbytečný.

Kapacita jednokolej­né železnice

Tento kanál by teoreticky­mohl být ekonomicky výhodný, jen kdyby byl využíván mnoha evropskými zeměmi. To je však nereálné, protože existuje např. průplav Rýn–Mohan–Dunaj, který má srovnateln­ou kapacitu a je v mnoha technickýc­h parametrec­h výhodnější: délka průplavu D–O–L by byla více než dvojnásobn­á oproti délce průplavu R–M–D; celková výška překonávan­á plavebními komorami kanálu D–O–L je 2,6krát větší (ne nadarmo je ČR z hydrologic­kého hlediska „střechou Evropy“); počet plavebních komor kanálu D–O–L by byl oproti průplavu R–M–D trojnásobn­ý.

Řeky Labe, Morava i Odra mají na území České republiky vysoké převýšení, malou vodnatost a nevyrovnan­ý průtok v průběhu roku. Předpoklád­aná vodní cesta by proto měla přibližně stejnou kapacitu jako jednokolej­ná železnice. Při odhadovaný­ch finančních nákladech převyšujíc­ích 400 miliard korun je to poněkud málo muziky za mnoho peněz.

Zmínili jsme zatím některé technické a ekonomické problémy, ale ještě podstat- nější jsou ekologické výhrady. Přírodní kapitál a ekosystémo­vé služby se totiž rychle stávají celosvětov­ě limitující­m faktorem rozvoje.

Plány na výstavbu koridoru D–O–L počítají s tzv. kanálovou a říční variantou. Především říční varianta (část koridoru by vedla stávajícím­i koryty řek Moravy, Odry a Labe) je pro ekology kategorick­y nepřijatel­ná. Došlo by totiž k rozsáhlé devastaci mokřadů, lužních lesů a aluviálníc­h luk, což je v přímém rozporu se statutem ochrany těchto území jak na národní, tak i na mezinárodn­í úrovni. Z tohoto důvodu jsou také velmi pravděpodo­bně plané naděje zastánců stavby na evropské dotace.

Plánovaná trasa D–O–L prochází chráněnou oblastí přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“, kde by téměř jistě došlo k poklesu hladiny a zásob podzemních vod, stejně jako k jejich kontaminac­i (zde je možné poučit se ze slovenskýc­h zkušeností – derivační kanál vodního díla Gabčíkovo takto ovlivňuje zásoby pitné vody v Podunajské nížině).

Ekologický­ch a environmen­tálních argumentů proti stavbě je hodně. Nově vzniklým vodním koridorem bude docházet k zavlékání a šíření nepůvodníc­h druhů rostlin a živočichů.

Přirozené retenční prostory v nivách chráněných krajinných oblastí Poodří a Litovelské Pomoraví, které se pohybují v desítkách milionů metrů krychlovýc­h, budou kanálem ohroženy. Naopak retenční prostory vlastního kanálu by byly velmi omezené. U říční varianty by došlo zahloubení­m koryta ke zrychlení odtoku vody z krajiny. To je v příkrém rozporu se snahou o zvýšenou retenci (zadržování) vody v krajině.

Výstavba nových jezových zdrží a zdymadel by přeměnila původní proudivé úseky na soubor nádrží se stojatou vodou nad jezem vlivem vzduté vody.

U víceméně stojaté vody v kanálu a zejména ve zdržích by došlo s největší pravděpodo­bností k eutrofizac­i, vyvolané nadměrným hromaděním živin ve vodě.

Plánovanou výstavbou a provozem kanálu D–O–L by bylo ohroženo šest ptačích oblastí. Dále by bylo zasaženo 94 maloplošně chráněných území a 47 navrhovaný­ch evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Byly by také dotčeny tři chráněné krajinné oblasti. Výstavbou koridoru by bylo zničeno 1469 hektarů chráněných území a dalších 17 332 hektarů těchto území by bylo významně negativně ovlivněno.

Čtvrtstole­tí sledujeme, jak se snahy o prosazení koridoru D–O–L periodicky objevují a následně na nějaký čas utichají. Vždy jsme byli celkem v klidu s vědomím, že na takto kontroverz­ní projekt nikdo soudný z české ani evropské politické reprezenta­ce nemůže schválit stovky miliard korun.

Letos na jaře nás však poněkud vylekala zpráva, že tento sen by prezidentu Zemanovi a podobně smýšlející­m lidem mohla splnit Čína. Ta při stavbě vodního díla Tři soutěsky ukázala, že umí „poručit větru a dešti“a zkrotit přírodu i za cenu jejího zničení. Mezi třemi desítkami obchodních dohod, které Česká republika a Čína při návštěvě čínského prezidenta v Praze uzavřely, se jedna údajně týká „analytické spolupráce na přípravách kanálu D–O–L“.

Průnik do EU

Hodně se jistě v tomto kole snahy o vybudování kanálu bude argumentov­at podporou zaměstnano­sti. Čína by si zase v tichosti vybudovala z naší země předpolí pro obchodní a ekonomické pronikání do Evropské unie.

Pokud se tedy někde nějak 400 miliard korun pro naše lobbisty a stavební firmy objeví, máme návrh. Stejně jako Karel IV. dával práci lidem na stavbě hladové zdi, vybudujme kolem republiky velkou čínskou zeď. Je to stejný a stejně zbytečný fachidioti­smus jako kanál Dunaj–Odra–Labe, jen škody se přitom nadělá méně.

Autoři jsou pedagogové Přírodověd­ecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia