1908:

Olympijské hry v Paříži v roce 1900 Coubertina příliš nenadchly a do Saint Louis o čtyři roky později ani nepřijel. Jeho „olympijský sen“sen se mu vzdaloval. Proto s radostí uvítal nabídku Italů uspořádat IV. olympijské hry 1908 v Římě. Antika měla spasit novodobé olympijské hnutí. Počátkem roku 1905 se Coubertin osobně angažoval v přípravě her – vybral sportoviště, která měla připomínat tradici antického Říma, ba sám sestavil rozpočet. Jenže vše dopadlo jinak.

Italové se potýkali s hospodářskými a politickými problémy, a když pak počátkem dubna 1906 vybuchl nad Neapolí Vesuv a pod jeho lávou zahynulo více než dva tisíce lidí, organizaci olympiády v Římě odvolali. Na poslední chvíli ale vytrhla Coubertinovi trn z paty Británie, kolébka moderního sportu, a nabídla uspořádat IV. olympijské hry v Londýně. Co ji k tomu vedlo? Teprve nedávno, v dubnu 1904, byla mezi Francií a Británií podepsána dohoda, která obě velmoci spojila, a na její počest se na rok 1908 do Londýna připravovala velká imperiální výstava.

Pro olympiádu zatím spíš nešťastné spojení s výstavou tentokrát vyšlo. Nedaleko výstavního areálu byl v Shepherd’s Bush postaven první opravdu olympijský stadion pro 70 tisíc diváků, na němž se konala většina sportovních soutěží. Fotbalové hřiště obepínaly ve dvou elipsách atletická a cyklistická dráha, na stadion se vešel i stometrový plavecký bazén, do útrob tribun sály pro gymnastiku a zápas, před stadionem byly postaveny obrovské haly pro souboje šermířů. Tenis se hrál ve Wimbledonu, veslovalo se v Henley.

Státy vs. národy

IV. olympijské hry 1908 v Londýně trvaly sice od konce dubna do konce října, ale jejich hlavní část v hlavních sportech proběhla od 13. do 25. července. Slavnostního zahájení se zúčastnila britská královská rodina v čele s Eduardem VII. a jednotlivé výpravy – s výjimkou Američanů Výjevy z londýnské olympiády 1908. – poprvé nastoupily v jednotných úborech. Mezi nimi i 18 českých sportovců, vedených hrabětem Františkem Lützowem a generálním sekretářem ČOV Josefem Rösslerem-Ořovským, který samostatnost české výpravy demonstroval tím, že na zdvižené paži nesl českou červenobílou vlajku.

Právě příslušnost sportovců k jednotlivým výpravám tvořila obrovský problém. Pořadatelé museli řešit, zda dosud samostatně působící Austrálie a Kanada budou jako britská dominia vystupovat v britských barvách, či nikoliv, s jakými požadavky přijde Německo či Rakousko-Uhersko. Nakonec byla všem zúčastněným ponechána volnost, a tak se Australané spojili s Novozélanďany a vytvořili nový útvar Australasii, vedle Anglie startovali v některých soutěžích samostatně Irové, Skoti a Walesané. Němci zachovávali přísnou státní jednotu, zato habsburskou monarchii reprezentovalo Rakousko, Čechy a Maďarsko.

Sportovní soutěže her poznamenal především souboj Britů a Američanů, do kterého často zasahovali velice stranní domácí rozhodčí. Například když v běhu na 400 metrů porazili Američané favorizovaného Brita Halswella, nařídili finále opakovat. K němu Američané už nenastoupili, a Brit si tak pro potvrzení vítězství dal sólový běh za ovací obecenstva.

Snad největší rozruch ale vyvolala anabáze Itala Doranda Pietriho v maratonském běhu. Po kolapsu britských běžců se v horkém dni právě Pietri stal miláčkem domácích diváků. Když však Ital vběhl s náskokem na stadion, spletl si únavou směr a tápání mu ubíralo další síly. Na drá- ze se mezitím objevil finišující Američan John Hayes. Domácí pořadatelé – mezi nimi i známý Arthur Conan Doyle – proto Pietriho do cíle dílem dostrkali, dílem donesli, což se však protivilo pravidlu o zakázané pomoci druhých, a tak byl italský maratonec diskvalifikován.

Češi se k medailím „prosekali“

Češi startovali v atletice, gymnastice, šermu, tenise a zápase, úspěchu ale dosáhli pouze šermíři. Vilém Goppold v soutěži jednotlivců v šermu šavlí bojoval s velikou převahou Maďarů a nakonec byl třetí. Ve stejné soutěži družstev se čeští šermíři dostali až do finále, kde podlehli také Maďarům. Když je pořadatelé nutili utkat se znovu o druhé místo s Italy, odmítli, a tak jim byla přidělena rovněž bronzová medaile.

Obsah nejbližších kapitol