Němci zahájili turné před summitem EU
Velké symboly, ale i velké problémy. Jednání vrcholných představitelů Německa, Francie a Itálie na ostrově Ventotene odstartovalo sérii rokování před mimořádným evropským summitem v Bratislavě. V hlavní roli: Angela Merkelová.
ŘÍM/BERLÍN Malý ostrov Ventotene v Tyrhénském moři před branami Neapole má rozlohu necelých dvou kilometrů čtverečních a obývá ho pouze 500 stálých obyvatel.
Přesto má právě odsud vzejít nový impulz k oživení Evropské unie, a to obzvlášť po červnovém rozhodnutí britských voličů Unii opustit.
Aspoň tak by si to přál italský premiér Matteo Renzi, jenž sem včera pozval německou kancléřku Angelu Merkelovou a fran- couzského prezidenta Françoise Hollanda.
Poselství směrem k evropské veřejnosti mělo být jasné: trojice zakládajících členů společenství je připravena převzít zodpovědnost za budoucí vývoj EU.
A tak jejich rozhovorům kromě důsledků brexitu dominovaly i bezpečnost nebo boj proti mezinárodnímu terorismu. Hollande, Renzi a Merkelová si ale také lámali hlavu nad tím, jak zvýšit atraktivitu Unie v očích mladých Evropanů.
Dokonalá režie italského premiéra
Italská média ovšem ve svých komentářích před německo-francouzsko-italským minisummitem příliš zdrženlivá nebyla a kritikou nešetřila.
Například list Corriere della Sera napsal, že Evropa potřebuje k záchraně sílu. Merkelová, Hollande a Renzi ji prý ale nemají, neboť prý nejsou schopni zvládnout problémy u nich doma. Jejich setkání tak není schůzkou tří mocností, ale tří „nemocností“.
Navzdory této kritice nepřenechala Renziho režie nic náhodě. Začalo to už místem, kam si italský premiér oba státníky pozval. Právě na ostrově Ventotene vznikla před více než sedmdesáti lety jedna z mnoha vizí poválečného uspořádání v Evropě.
Autory spisu „Za svobodnou a sjednocenou Evropu“, jenž později vešel do dějin jako manifest z Ventotene, byli italský komunista a myslitel Altiero Spinelli a antifašisté Ernesto Rossi a Eugenio Colorni.
Všichni tři zde byli ve vyhnanství. Fašistický vůdce Itálie Benito Mussolini míval ve zvyku nepohodlné odpůrce režimu, jež nenechal fyzicky zlikvidovat, uvěznit buď v zapadlých horských vesnicích, anebo na odlehlých ostrovech.
Merkelová, Renzi a Hollande se zde ale zdrželi krátce a uctili mimo jiné památku eurofederalisty Spinelliho, po němž je pojmenována i budova Evropského parlamentu v Bruselu.
Odsud odletěli státníci vrtulníkem na letadlovou loď Giuseppe Garibaldi, kde se setkali s novináři. Rovněž volba italského vojenského plavidla měla v Renziho dramaturgii důležitý význam. Letadlová loď Giuseppe Garibaldi se totiž od samého počátku podílí na evropské námořní misi Sophia. Tou se Brusel snaží čelit pokračujícímu pašování lidí přes Středozemní moře.
Migrace je přitom vedle dopadu brexitu dalším z dlouhodobých problémů, jež sužují Evropskou unii. A Itálii obzvláště.
Poté, co byla letos na jaře fakticky uzavřena tak zvaná balkánská trasa pro běžence, se Itálie cítí konfrontována se zvýšeným příchodem uprchlíků a zároveň zbytkem Evropy ponechána svému osudu.
Všechny důležité hraniční přechody na severu Itálie – Brenner, Chiasso či Ventimiglia – jsou ze strany sousedních států buď přísně kontrolovány, či zavřeny. Řím to považuje za projev chybějící evropské solidarity, a chce proto přimět Berlín a zejména německou kancléřku, aby jeho postoje podpořily.
Předsummitová diplomacie Berlína
Šéfku vlády čeká tento týden mamutí diplomatický program. Kromě setkání s francouzským prezidentem Hollandem a italským premiérem Renzim má v plánu jedná- ní s lídry většiny členských států Evropské unie.
Před čtvrtečním příjezdem do Česka bude ve středu pobývat v Estonsku. V pátek se pak ve Varšavě setká se zástupci Visegrádské skupiny.
Očekává se, že právě toto setkání bude provázet největší napětí, neboť středoevropské státy dlouhodobě odmítají snahy Německa i Evropské komise zavést stálý mechanismus rovnoměrného přerozdělování běženců mezi členské země EU.
Navíc vlády Slovenska a Maďarska podaly proti povinným kvótám žalobu na Radu Evropské unie, a to z důvodu, že rozhodnutí bylo přijato většinovým způsobem.
Po návratu do Německa pak německá kancléřka přijme na zámku vMesebergu nejprve premiéry Nizozemska, Finska, Švédska a Dánska, o den později pak šéfy vlád Rakouska, Slovinska, Bulharska a Chorvatska. Více k tématu čtěte na straně 2 O kancléřce Merkelové Poslední slovo na straně 22