Belgického islamistu odškodnili. Nebyly důkazy

BRUSEL/PRAHA V belgických vazebních věznicích už sedí 77 podezřelých z terorismu. Belgická média spekulují o případných odškodných, která bude muset stát zaplatit, pokud se zatčeným podíl na přípravě teroristických útoků neprokáže.

Belgičan Farouk Ben Abbes, o kterém deník Le Soir píše jako o „ nejsledovanějším islámském radikálovi ve Francii“, totiž ve Francii se žádostí o peníze uspěl.

Za dřívější držení ve vazbě kvůli podezření z plánování útoku v pařížském klubu Bataclan teď podle oznámení francouzského ministerstva spravedlnosti dostal 12 tisíc eur jako odškodné a kompenzaci. „Je to důkaz fungujícího právního státu,“soudí Ben Abbesův advokát William Bourdon. V současnosti je tak Ben Abbes na svobodě i s odškodným. A to přesto, že ho francouzská protiteroristická jednotka znovu vyšetřuje v souvislosti s frankofonní prodžihádistickou internetovou stránkou Ansar Al-Haqq. Po listopadových útocích byl navíc odsouzen k domácímu vězení, za jehož porušení mu soud udělil tři měsíce odnětí svobody.

Původně 19 tisíc eur odškodného uznal Ben Abbesovi odvolací soud už v březnu 2014 za morální a materiální újmu, kterou měl utrpět kvůli sedmnáctiměsíčnímu předběžnému zadržení v letech 2010 a 2011.

Do vazby se tehdy dostal ze stejného důvodu, z jakého je vyšetřován dnes: kvůli údajnému napojení na teroristickou buňku. Úřad řešící náhrady za neoprávněné věznění v lednu sice 2015 přiznanou částku výrazně snížil na 12 tisíc eur, odškodnění se ale podezřelý dočkal.

Desítky lidí ve vazbě

V Belgii je teď ve vazbě kvůli podezření z přípravy útoků 49 lidí. Většina z nich jsou vyšetřováni, podobně jako Ben Abbes, v souvislosti s pařížskými listopadovými atentáty. Dalších dvacet osm lidí už za mřížemi čeká na soud. Dohromady tedy v celách sedí už 77 údajných teroristů. Média se ptají, jestli mají šanci dočkat se odškodného, pokud se jejich vina neprokáže. „Je to málo pravděpodobné,“předpokládá bruselský advokát Didier de Quevy. „Jen podezřelí, kteří se vůbec ničím neprovinili, a přesto se ocitli ve vazbě, můžou odškodné požadovat,“dodává.

Možnost prokázat neoprávněnost podezření a zadržení je v případě terorismu jen těžko myslitelná, protože ve vyšetřovacích spisech o belgických a pařížských útocích jsou lidé uváděni jako podezřelí často z důvodu jejich rodinných nebo přátelských pout k atentátníkům.

Přitom i Ben Abbes byl francouzské policii známý hlavně svým poutem k Francouzi Fabienu Clainovi, jehož hlasem se teroristická organizace Islámský stát v listopadu pomocí nahrávky přihlásila k zavraždění sto třiceti Pařížanů. Ben Abbesovo vyšetřování bylo přesto úplně zastaveno a z vazby byl propuštěn; a francouzské právo v takových případech umožňuje získat náhradu. „Je dobře, pokud jsou zákony uplatňovány v závislosti na činech konkrétního jednotlivce,“tvrdí advokát Bourdon.

Mnozí Francouzi ale požadují, aby bylo podezřelým z terorismu právo na odškodné plošně odejmuto. Spoluvinu na teroristic- kých atentátech totiž často nesou propagandisté a virtuální náboráři teroristické organizace Islámský stát, kteří jsou s budoucími pachateli „jen“v kontaktu.

Jako třeba Rašíd Kassim – devětadvacetiletý Francouz z města Roanne, který podle francouzského deníku L’Express přes komunikační aplikaci Telegram inspiroval Adela Kermiche a Abdela Malika Petitjeana k červencovému útoku na katolického duchovního v Saint-Etienne-du-Rouvray. Kassim byl protiteroristickým jednotkám dobře znám už před útokem. Dál ovlivňuje stovky svých sympatizantů.