Zemřel historik zámeckých knihoven

Lidove noviny - - Názory - PETR MAŠEK

VČeské republice se dochovalo na 1 600 000 knih z 300 fondů knihoven do 1948 budovaných na hradech a zámcích. Odborně je spravuje šest knihovníků Knihovny Národního muzea. Jeden z nich, PhDr. Luboš Antonín, dne 17. srpna náhle zemřel.

Antonín se narodil 22. června 1952 v Praze. Po zážitku roku 1968 nedokončil Vojenskou střední školu sdělovací techniky (Nové Mesto nad Váhom) a v 70. letech pracoval jako dělník v ČKD a jeřábník v podniku Prefa. Sblížil se s pražským undergroundem, dálkově vystudoval gymnázium a v letech 1979–1985 i filozofii a historii na FF UK. Živil se jako prodejce v antikvariátu a topič.

Počátkem roku 1989 nastoupil do Národního muzea, od roku 1991 tu pů- sobil v oddělení zámeckých knihoven. Zúčastnil se bezpočtu stěhování knihoven po republice, jejich reinstalací a revizí. V těchto sbírkách ho zaujaly četné knihy z oboru alchymie a dalších ezoterických věd. Uspořádal na toto téma několik výstav, například Regnum alchymiae (1994), Novum lumen chymicum (1998), podílel se na monumentálních výstavách Opus magnum (1997) a František Antonín hrabě Špork (1999), v Německu na obnovení výstavy Regnum alchymiae (1995) nebo na výstavě Magia naturalis (2000). Dalším tématem se mu stala díla cestopisná – zužitkoval je pro výstavy jako S mapou a puškou (2001), Menschen unterwegs… (2001) a řadu článků.

Luboš psal a publikoval jak odborné studie o zámeckých knihovnách, namátkou Rájec nad Svitavou, Mikulov či Černá Hora, tak i popularizační tex- ty. V časopisu Tvar vycházel cyklus s názvem Z přítmí zámeckých knihoven. Jeho záliba v dějinách architektury se obrátila na zámecké parky a zahrady. Výsledkem této práce byla opět výstava (2006).

Třetí oblastí jeho výzkumů byly dějiny svobodného zednářství, jimž věnoval rozsáhlou výstavu v Českých Bu- Z knihovny do zahrady a zpět dějovicích (2002). Cenná je bibliografie zednářských tisků, vyšla pod názvem Moudrost – síla – krása (2003) a zejména Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách (2010). Za zmínku stojí také jeho samostatně publikované knihy jako Bestiář (2003) a Hermetici a šarlatáni evropského rokoka (2003) nebo Bílé zlato. Historie cukru v kostce (2006).

Luboš byl oblíbeným společníkem, měl rád inteligentní humor. Studium filozofie ho naučilo promýšlet problémy v jejich podstatě a díky tomu často dospíval k jejich neobvyklým řešením. Jeho nečekané, těžké a osudové onemocnění ho dostihlo na služební cestě v zámku Klášterec nad Ohří. On sám by to označil za signifikantní.

Autor je vedoucím oddělení zámeckých knihoven Národního muzea

Odešel ve věku pouhých 64 let FOTO ARCHIV AUTORA

Luboš Antonín

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.