Pojistit se dá i proti chorobám stáří
Marek Jankovič (50)
Pojišťovny vidí potenciál dalšího rozvoje ve stárnoucí populaci. „Tím, že lidé stárnou, nastane určitý nápor na to, kdo se o ně bude ve stáří starat. Produkty, které zabezpečí financování této péče, se tak určitě začnou na trhu objevovat,“předpovídá Marek Jankovič, šéf České pojišťovny (ČP).
LN Pojišťovny si dlouhodobě stěžují na ztrátovost povinného ručení. Co za tím je?
Vývoj je takový, že roste objem pojistného, ale neroste jeho průměrná výše. Trh se zvětšuje jen díky tomu, že roste počet motorových vozidel, která musí být ze zákona pojištěna. Na druhé straně dochází ke zvyšování pojistných plnění. Důvodem jsou jednak rostoucí ceny, kdy je dnes dražší například cena práce a náhradních dílů. Druhým, podstatnějším důvodem je určitá dynamika růstu škod na zdraví způsobená i novým občanským zákoníkem. V poslední době lze pozorovat, že spousta těchto případů jde k soudům, které rozhodují o výši náhrad.
LN Proč ale pojišťovny nezvýší ceny a nezdraží povinné ručení? Nehodlá být ČP v tomto ohledu první?
Ne že by pojišťovny zcela nereagovaly. Ceny již nějakou dobu mírně rostou. Nabídka povinného ručení, kdy se bavíme o druhu pojištění, jež je ze zákona povinné, je mnohdy součástí konkurenčního boje. Z hlediska pojišťoven jde o jednoduchý produkt, díky kterému mohou velmi snadno vstoupit na trh či získat podíl na trhu. Na to je pak navázána strategie prodat klientovi přes cross-sell další produkty. Například naši klienti u nás nemají jen povinné ručení. Každá pojišťovna je však v trochu jiném postavení, a že by někdo do budoucna výrazně zvedl ceny povinného ručení, nelze vyloučit. Uvidíme.
LN Takže zdražovat nebudete?
Nastavení naší strategie je zatím v pořádku. Samozřejmě ale půjdeme po segmentech, kde vidíme, že je větší problém se škodovostí. Tam se pak cena pojištění změnit může. Mám na mysli například pojištění nákladních motorových vozidel a některých firem, které působí v logistice. Rozhodně ale nelze mluvit u povinného ručení o nějakém plošném zdražení. I nadále se cena bude stále více individualizovat a bude silně reflektovat právě škodní historii klienta.
Špatné počasí letos způsobilo škody za 1,2 miliardy
LN Česko zažívá v posledních letech zajímavé klimatické výkyvy. Jak se to dotýká pojišťoven?
Když porovnáte roky 2015 a 2016, na začátku letošního roku přišly mrazy, které způsobily škody na plodinách v řádech desítek až stovek milionů korun. Pak přišel mix krupobití a lokálních záplav. Sice se to nezdá, ale téměř každý víkend se někde něco semele.
Za celý trh jde o škody ve výši 1,2 miliardy – a to jsou pouze škody způsobené krupobitím a lokálními bouřkami. My už dnes víme, že za ně vyplatíme zhruba 600 milionů korun, přičemž loni jsme vyplatili o půl miliardy méně. Celkem jsme jen z letošních jarních a letních bouřek, které doprovázelo silné krupobití, zaznamenali více než 12 tisíc škod. Rozhodně jde o fenomén letošního roku. LN Promítají se nějak změny počasí do výše pojistek? Musí dnes zemědělci platit více?
Částečně ano, ale vše je individuální. Jde nejen o typ klienta, ale například i o oblast, kde podniká.
LN Mění se nějak skladba pojištění klientů České pojišťovny?
Čísla za celý trh ukazují, že v posledních dvou letech roste objem pojistného v neživotním pojištění, a to zejména díky povinnému ručení a velmi dynamickému vývoji v havarijním pojištění. To je důsledkem již jednou zmiňovaného nárůstu počtu automobilů. Naopak celkový objem pojistného v životním pojištění klesá a na trhu lze pozorovat mírný propad.
Za pozitivní trend pak považuji to, že lidé dnes už nepřemýšlejí jen nad tím, jak si pojistit auto nebo dům, ale chtějí pojistit i sebe. Sjednávají si pojištění, která je kryjí proti následkům úrazu nebo nemoci, a to i proti těm závažným, jako jsou invalidita, onkologická onemocnění a jiné choroby.
LN Jak se vyrovnáváte s nízkými až zápornými úrokovými sazbami, jež dnes trápí i banky?
Nízké úrokové sazby jsou problém pro celý pojistný sektor, a to i tím, že některé starší nabízené produkty garantovaly klientům určitý úrokový výnos, a tyto závazky tak musíme plnit. My jsme v minulosti ale nakoupili taková aktiva, která nám dnes umožňují tyto sliby dodržet. Problémem do budoucna však je, že standardní typy aktiv, které pojišťovny v minulosti nakupovaly jako bezpeč- né – například státní dluhopisy s vysokým ratingem –, dnes mají výnos kolem nuly, či dokonce nesou výnos záporný.
Najít bezpečné aktivum, které nese kladný výnos, je tak dnes složité. Na českém, ale i evropském pojistném trhu lze proto pozorovat odklon od tradičních investic do státních a korporátních dluhopisů směrem k alternativním investicím.
LN Do čeho teď konkrétně tedy investujete?
U nás jde o větší příklon k nemovitostem. V principu lze říct, že u pojišťoven panuje zájem o aktiva, která dlouhodobě přináší každý rok pravidelný výnos. Tuto charakteristiku nájem velmi dobře splňuje. Rovněž jde i o investice do zdrojů energií, kde je podobné cash flow. Dříve tvořily tyto investice zanedbatelný podíl, dnes jde už o několik procent.
LN Například ČNB teď ale upozornila na rizika spojená s přehříváním realitního trhu... Toho se nebojíte?
Myslím, že komentář ČNB směřoval hlavně k oblasti rezidenčních nemovitostí obyvatelstva...
LN Nejenom. ČNB ve zprávě o finanční stabilitě upozornila na rychlý růst úvěrů u komerčních nemovitostí a upozornila i na vysokou neobsazenost kancelářských budov…
Podle mne je to třeba posuzovat případ od případu a za jakých podmínek nemovitost kupujete. Nemyslím si, že z tohoto úhlu pohledu bychom my teď měli mít nějaký problém.
Investice teď nesou méně, pojišťují se nová rizika
LN Kde vidíte budoucí zdroje příjmů pojišťoven?
Když jste univerzální pojišťovna, realizujete technický výsledek ze životního a neživotního pojištění. Další část zisku pochází z investičních aktivit. Teď dochází ke změně ve složení zisku, kdy jeho část generovaná investováním je o dost hubenější. O to je dnes kladen větší důraz na to, aby byl ten základní pojišťovací byznys profitabilní. Kariéru zahájil roku 1991 ve Slovenské pojišťovně.
V letech 1998–2001 působil v Pojišťovně AIG Slovakia, v období 2001–2007 potom zastával vrcholné manažerské pozice v Allianz-Slovenské pojišťovně.
Roku 2010 byl jmenován předsedou představenstva a prezidentem Allianz-Slovenské pojišťovny.
Dlouhodobě působil v prezidiu Slovenské asociace pojišťoven, v letech 2002–2004 a 2010–2014 zastával i funkci prezidenta.
Od 1. června 2015 je předsedou představenstva a generálním ředitelem České pojišťovny.
LN Pojišťovny přicházejí s různými novinkami. Třeba ČSOB chystá pojištění různých zdravotních nadstandardů. Vidíte v netradičních typech pojištění také zdroj budoucích příjmů?
Pojistný trh se stále posouvá a pojišťují se nové typy rizik. My jsme přišli například s novým dětským pojištěním. Oblastí s velkým potenciálem pro pojišťovací sektor je stárnoucí populace. Tím, že lidé stárnou, nastane určitý nápor na to, kdo se o ně bude ve stáří starat. Produkty, které zabezpečí financování této péče, se tak určitě začnou na trhu objevovat.
My nad něčím takovým už přemýšlíme a konzultujeme, jak to uchopit. Určitě nás ale zajímá i nadstandardní zdravotní péče. Často však není problémem vytvoření samotného produktu, ale to, že i na druhé straně musíte mít poskytovatele dané služby...
LN To, že zestárnete a budete potřebovat péči, hraničí prakticky s jistotou. Tedy pokud dříve nezemřete. Není to tedy spíše investiční produkt než pojištění?
Dnešní populace má řadu chorob, které lidé v takové míře před 50 lety neměli. Vezměte si třeba cukrovku či vysoký tlak. Když máte dnes cukrovku, stojí vás to celkem dost peněz. Pokud se nemoc projeví se všemi svými důsledky, je pro vás mnohem těžší se o sebe postarat a budete na to potřebovat více peněz. A právě to lze pojistit.
LN Některé nemoci lze ale nejspíše ovlivnit i životosprávou. Vidíte jako cestu využití různých wearables, tedy produktů sledujících pohyb a celkově životosprávu? Například pokud by klient poskytl tato svá data, mohl by za to být odměněn nižším pojistným?
Něco podobného nejspíš nastane. Problémem ale dnes je přesně určit konkrétní příčinný vztah mezi tím, co děláte, a tím, co pak nastane. To, že zítra půjdete běhat, nemusí pro pojišťovnu ani pro vaši kondici ještě nic znamenat. Ale v oblastech, kde skutečně uvidíme přímou souvislost mezi životním stylem a rizikem, toho využijeme.
LN Banky už dnes mají data, kde a za co klient platí. Tady synergie nevidíte? Například pokud byste zjistili, že klient utrácí hodně za kávu…
O big datech se sice dnes hodně píše, ale žádné konkrétní využití v našem byznysu jsem pro ně zatím neviděl. Kde něco takového už dnes vidíte, jsou auta. Můžete se dozvědět, kde s ním člověk jezdí či jaký má styl jízdy. To se časem určitě promítne do cen pojištění. Už v současné době existují pilotní projekty. V oblasti pojištění osob ale zatím nejsou jednotlivé souvislosti tak jednoznačné.
LN Finanční sektor se dnes musí vypořádávat s konkurencí fintech firem. Jsou tyto společnosti konkurencí i pro pojišťovny? Například Google ví, kde se pohybujete či jak jedete rychle. Vidíte v něm konkurenci, nebo naopak budoucího partnera?
Může to být jedno i druhé. Pokud vím, velké technologické firmy jako Google či Amazon, které působí globálně, uvažovaly o vstupu do pojišťovacího sektoru. Problémem však je odlišnost legislativ jednotlivých kontinentů a zemí, a to i přes různé společné evropské direktivy a směrnice, které musí státy v EU implementovat. To je bariéra, kvůli které hráči z digitálního světa o pojišťovnictví zatím asi příliš neuvažují.
Cestovní pojištění může krýt i teroristické útoky
LN Poslední roky panují obavy z terorismu. Ten dnes kryjí některé pojišťovny v rámci životního pojištění. Plánujete reagovat na poptávku a nabídnout nějaký specifický produkt, který by to řešil?
Vysloveně takový typ produktu v nabídce nemáme. Pokud si uzavřete cestovní pojištění a dojde k pojistné události, která vznikne v důsledku spáchání teroristického činu, je to kryto. Máme i produkt, který kryje pobyt v nemocnici, a to i v případě, že by k němu došlo právě v důsledku takového útoku. V některých produktech je tak riziko terorismu kryto už dnes. Korporátním klientům ale speciální pojištění, které by krylo tato rizika, nabídnout umíme.
LN Do Senátu teď zamířil zákon, který řeší dohled nad platební způsobilostí pojišťoven; je znám jako Solventnost II. Vznikl jako reakce na finanční krizi z let 2007–2008. Co tato legislativa znamená pro vás?
Rozdíl mezi bankovním sektorem a pojišťovnictvím je ten, že u bank závazek vůči klientovi vzniká ve chvíli, kdy tam vloží peníze, ale u pojišťovny je to až v okamžiku, kdy nastane pojistná událost. Bankovní sektor měl své problémy. V pojišťovnictví se ale fakticky nic nestalo. Nikdo nezachraňoval pojišťovny a všechny závazky vůči klientům byly vypořádány.
Faktem ale také je, že po krizi přišla regulace, která dopadla i na nás. Solventnost II přináší systém identifikování rizik a jejich návaznost na objem kapitálu. Samozřejmě že to pro nás znamenalo zvýšené náklady na implementaci, ale v principu je to krok dobrým směrem.
Big data mohou ukázat, kde člověk se svým autem jezdí či jaký má styl jízdy. To se časem určitě promítne do cen pojištění. V oblasti pojištění osob ale zatím nejsou jednotlivé souvislosti tak jednoznačné.
LN Na druhou stranu v Česku stejný zákon má pojišťovnám znemožnit vykonávat související činnosti, například zprostředkování prodeje hypoték či různých investičních produktů. Jak se vás dotkne toto opatření? Vy dnes prodáváte produkty UniCredit Bank...
Nechci předbíhat konečné schválení. Pokud ta situace nastane, přizpůsobíme se. My však nevidíme významný rozdíl mezi tím, zda budeme prodávat jen pojištění, nebo pojištění a k tomu další finanční produkty, jako jsou třeba kreditky či spotřební úvěry. Z našeho pohledu ale jde o zbytečné omezení, rizikovost pojišťoven se prodejem doplňkových finančních produktů nijak nezvyšuje.