Zelených kanceláří přibývá

Administrativní budovy přívětivé k přírodě i obyvatelům jsou úsporné, navíc zvyšují produktivitu práce

PRAHA Každý stůl poblíž okna, střecha pokrytá solárními panely, které vyprodukují více energie, než kolik budova spotřebuje, splachování dešťovou vodou – takové jsou parametry amsterdamského komplexu The Edge, nejekologičtější kancelářské budovy světa. Britská ratingová agentura BREEAM komplexu udělila 98,4 procenta, nejvyšší skóre v historii.

Pro srovnání, v Praze má dle České rady pro šetrné budovy nejvyšší skóre od BREEAM administrativní budova Blox, a to 86,8 procenta. Ještě lepšího výsledku (88,61 procenta) však dosáhla brněnská Tower B ve Spielberk Office Centre.

Praha dohání Západ

Ze studie mezinárodní poradenské společnosti CBRE vyplývá, že v Česku nyní připadá na zelené kanceláře, tedy ty, které mají některý z environmentálních certifi- kátů, asi čtyřprocentní podíl. Ten se ale bude podstatně zvyšovat.

Dle CBRE v posledních pěti letech získalo environmentální certifikaci 77 procent nových developerských projektů, a to zejména v nejlepších lokacích, kde je vysoká konkurence kancelářských ploch, například v pražském Karlíně nebo na Pankráci.

Ostatně BREEAM není jediným environmentálním certifikačním systémem. Nejvyšší americký certifikát LEED Platinum získaly například pražské kancelářské budovy Florentinum, City Green Court, Main Point Karlín či Jungmannova 15.

Petr Kareš, vedoucí oddělení zastupování nájemců v mezinárodní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle (JLL), upřesňuje, že v Praze má zelený certifikát bezmála 30 procent z kvalitních administrativních budov.

„Pokud porovnáme toto procento s nejbližšími zeměmi, pak je na tom Praha poměrně dobře,“dodává Kareš. Z bratislavských kance- láří má certifikát 16 procent budov, z budapešťských 22 procent, z varšavských odhadem až 33 procent, ve Frankfurtu má zelený certifikát necelých 17 procent administrativních ploch. Opírat se jen o tato statistická data je ale zavádějící.

„Vyšší údaj u zemí visegrádské čtyřky souvisí především s tím, že jsou tyto trhy poměrně velice mladé a mají menší celkový objem kanceláří na trhu,“dodal Kareš.

Certifikát vyžaduje málokdo

Jedním z důvodů, proč se v Česku zelené budovy prosazují až v poslední době, je přežitý způsob rozhodování.

„U nás je při výstavbě nebo renovacích často zohledňována pouze nejnižší pořizovací cena, v případě veřejných zakázek na stavby jde dokonce o více než 80 procent případů, zatímco v zahraničí je tomu zcela naopak,“vysvětluje Petr Zahradník, projektový manažer České rady pro šetrné budovy. Změna je ale patrná.

„V nových komerčních projektech si investoři kladou požadavek, aby budova měla certifikaci, protože tím se zvyšuje její hodnota na trhu. Jde jim také o udržitelnost a společenskou zodpovědnost. Investoři už vědí, že náklady na provoz šetrných staveb jsou menší, což opět hodnotu těchto staveb na trhu zvyšuje,“tvrdí Zahradník.

Podle makléřů zelené budovy nejen snižují provozní náklady, ale zvyšují i produktivitu zaměstnanců. Petr Zahradník poukazuje na studii berlínské Humboldtovy univerzity, podle níž zdravé vnitřní prostředí přináší o 15 procent vyšší produktivitu zaměstnanců.

Pro většinu nájemců zatím fakt, že kanceláře je možné označit za zelené, zásadní roli nehraje.

„Řekli bychom, že pokud hovoříme o pohledu nájemníka, důležitá je tato skutečnost pouze pro velice omezený počet mezinárodních společností, především těch, které mají zelené chování jako základní firemní hodnotu,“říká Petr Kareš z JLL.

Pro většinu ostatních společností je však certifikát pouze pomocným faktorem. Proto také nejsou ochotny si za zelenou budovu připlatit. „V případě porovnatelných budov, kvalitativně i finančně, je certifikace plusovým hodnotícím bodem,“shrnuje Kareš.

„Zelenost“se automaticky nerovná energetická úspornost. Dá se však vypozorovat, že v Česku za posledních deset let výše měsíčních provozních nákladů na metr čtvereční klesla o 15 až 30 korun, tedy o 10 až 20 procent.

„Je to částečně díky snížení energetické spotřeby budov a implementaci úsporných opatření spojených s technickým vývojem, včetně efektivnějšího nakupování služeb na trhu,“vysvětluje Petr Kareš.

„Při certifikaci se ovšem kromě energetické spotřeby hodnotí velké množství dalších parametrů, jež souvisejí s ochranou přírody, včetně například parametru spjatého s předchozím využitím pozemku,“dodal Kareš.