Jak na Korejce, už se ví

Ministr financí přidal miliardu na vysokoškolské učitele. To je přibližně jeden měsíční plat na jednoho. Průměrná mzda akademických pracovníků činí podle statistik skoro 42 tisíc korun. Není vyloučeno, že odborný asistent někde dostává třeba jen polovinu takové sumy, ale průměr je průměr. Také neplatí všude stejně. Taková Univerzita Karlova pokulhává ve finančním ohodnocení svých lidí skoro o čtvrtinu třeba za brněnskou Masarykovou univerzitou. Zatímco v prvním případě berou akademičtí pracovníci průměrně necelých 42 tisíc hrubého, ve druhém skoro 56 tisíc. Ovšemže záleží i na tom, jste-li jen asistent (průměr cca 28 tisíc), nebo profesor (kolem 70 tisíc).

Soukromé vysoké školy peníze od státu nedostávají. Přitom některé dělají docela užitečnou práci. (Konečně každé vzdělávání je užitečné a ne, že ne.) Jedna privátní VŠ teď například nabízí dvousemestrální studium, které má zájemcům pomoci prorazit v korejských firmách. V Česku a na Slovensku jich prý působí na 150, takže vědět, jak na Korejce, může být pro kariéru dobré.

Osobně bych ale potřebovala spíš vědět, jak na Dány. Přesněji na dánské, ale taky další výrostky ze Západu, co mi v létě brání spát, protože když se opijí, jako že se někteří z nich opíjejí na výletě do Prahy cíleně, mají potřebu hulákat po ulicích i ve tři ráno. Docela by mě zajímalo, jestli se zacházení s rušiteli nočního klidu učí aspoň na policejní akademii. Ale soudě podle toho, že si s nimi policie neví moc rady, tak asi ne.