Zemřel manžel – co teď?

zůstala manželka a dvě děti, byť z jiného manželství, proto se pozůstalost (majetek, který vlastnil v okamžiku smrti) rozdělí na tři stejné díly a každý z dědiců má nárok na jednu třetinu. Dědicové se však mohou dohodnout, že si pozůstalost rozdělí jinak – například reálně, nebo že výsledné podíly jednotlivých dědiců nebudou stejné, popřípadě že některý z dědiců dědictví odmítne či se pozůstalosti vzdá (těmto pojmům bude věnován 8. díl seriálu).

Notář se paní Květy vyptal na rozsah majetku, který manžel vlastnil v okamžiku smrti. Octavie byla v jeho výlučném vlastnictví, proto celá patří do pozůstalosti. Naopak chata i členský podíl v bytovém družstvu jsou ve společném jmění manželů, takže je nejprve bude třeba vypořádat (viz článek níže) a do pozůstalosti bude patřit jen jejich polovina. Paní Květa a každé Pavlovo dítě mají nárok na podíl z pozůstalosti ve výši jedné třetiny. Byt manželce takřka určitě zůstane, neboť polovina členského podílu bude po vypořádání patřit jí, a společně mohou členský podíl k bytu vlastnit jen manželé. Pavlovým dětem vyplatí finanční hodnotu bytu i rekreační chaty (každému ve výši jedné šestiny). Ideální by ovšem byla dohoda, podle níž například jeden potomek získá octavii a druhý třetinu rekreační chaty.

Jiná situace by nastala, kdyby pan Stránský zemřel bezdětný. Manželka by se přesunula do druhé dědické třídy, v níž dědí společně s rodiči zemřelého a těmi, kteří s ním žili ve společné domácnosti jeden rok před smrtí. Ve druhé třídě dědí manžel vždy polovinu pozůstalosti (podrobněji ve 4. díle seriálu).

Co se dá udělat včas