Bída českých škol: chybí tisíce učitelů

PRAHA Německé Sasko se na úvod školního roku potýká s nedostatkem učitelů. Chybí jich skoro dvanáct set. Zaměstnalo tak i lidi bez pedagogického vzdělání, a rozhlíží se dokonce po sousedních zemích. V tuzemsku ale uspěje jen těžko.

Učitelé základních i středních škol se zde totiž stávají nedostatkovým zbožím. Jasně to dokláda- jí čísla za letošní první půlrok z pracovního portálu Profesia.cz, který vycházel i z údajů ministerstva školství. Celkem v tuzemsku podle nich chybí 2906 učitelů.

Matematikář, chemikář...

Největší potíže mají Středočeský (423), Moravskoslezský (283) a Ústecký kraj (359). V části regionů dokonce čísla za šest měsíců dosahují těch za celý loňský rok. Největší poptávka je po matematikářích, chemikářích a angličti- nářích. Ti současní tak musejí učit více hodin nebo zaskakují v předmětech, které nevystudovali.

V příštích letech ale bude situace ještě horší. Ukazuje se to na analýze, kterou si vypracoval Karlovarský a Plzeňský kraj: v období let 2018 až 2024 bude každému z nich chybět zhruba 350 učitelů. O alarmujících vyhlídkách hovoří i ostatní kraje . Aby byla pro mladé lidi učitelská profese atraktivnější, bylo by podle odborníků potřeba zajistit jim plat kolem 35 tisíc ko- run. Přitom průměrný plat učitele na základní škole je před avizovaným zvýšením o osm procent 23 376 korun, středoškolští si vydělají o necelých šest procent víc.

Motivace jako ve Finsku

„Jistota dobře placeného zaměstnání pro výborné učitele by se rychle odrazila i při postupné obměně pedagogů. Obdobné je to třeba ve Finsku,“uvedla pro LN Hana Svatoňová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Děkan Tomáš Jarmara z Ostravské univerzity popisuje aktuální stav ve svém regionu na učitelích prvního stupně základní školy. Potřebnou kvalifikaci tam zajišťuje totiž pouze tato fakulta. Do prvního ročníku smí ale přijmout zhruba 70 studentů. „Počet našich absolventů ani zdaleka nemůže zajistit prostou reprodukci kvalifikovaných učitelů,“vysvětlil Jarmara. Ne všichni absolventi totiž automaticky nastupují do školství.

Potíže jsou již nyní také v česko-slovenském příhraničí. „Protože naši absolventi dávají přednost Brnu a okolí,“sdělila proděkanka Masarykovy univerzity Hana Svatoňová s tím, že absolventi nemají problém si práci najít. „Podle doby hledání prvního zaměstnání to jsou v průměru čtyři měsíce, to je čtvrtá nejkratší doba mezi fakultami univerzity,“upřesnila.

Pedagogické školy přičítají nedostatek učitelů systémovým vadám. Za nejzásadnější považují financování, které je oproti ostatním fakultám podhodnocené.

„V současném systému pedagogické fakulty nepřežijí. Scházejí peníze i na provoz. Pak není možné zlepšovat kvalitu,“varuje děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové František Vaníček.

Průměrná částka, kterou pedagogické fakulty obdrží na studenta, je 29 900 korun ročně. Tu například dostávají na jednoho budoucího matematikáře – pokud ale tento předmět studuje někdo na nepedagogické fakultě, částka hned vyšplhá na 56 100 korun.

Podle Jarmary z Ostravské univerzity byl tento příspěvek, který se odvíjí od ekonomické náročnosti oboru, stanoven více než před 20 lety na velmi nízké úrovni: „Vzhledem k tomu, že z tohoto je nutno platit vedle vzdělávání i veškeré provozní i administrativní náklady vysokých škol a fakult, je složité za těchto podmínek připravovat budoucí učitele.“

Utlumování oborů, nízké limity studentů

Pedagogické fakulty podle Vaníčka už nemají moc kam ustupovat. „Mnohé řeší nedostatek financí utlumováním některých drahých oborů. Copak ale nepotřebujeme učitele výtvarné a hudební výchovy, učitele pro 1. stupeň základní školy? To je zcestné. Odmítáme jít touto cestou,“říká děkan.

Podle Jarmary navíc fakulty obdrží od ministerstva školství limit na počet studentů, které smí přijmout do prvního ročníku. Tyto „kvóty“pak stojí za stárnutím učitelského sboru a školy nemohou například do magisterského studia přijmout úspěšné bakaláře.

Fakulty mohou peníze navíc získávat vědeckou a publikační činností. I v tomto ohledu jsou ale podle ankety LN pedagogické školy znevýhodněny.

„Typické výstupy akademických pracovníků na pedagogických fakultách – učebnice, metodické materiály – nejsou adekvát- ně hodnoceny, oproti výstupům přírodních či dalších exaktních věd,“upozorňuje Jarmara.

Ohrožená vzdělanost národa

Pokud by se příspěvek na studenty zvýšil, zlepšilo by se podle proděkanky Svatoňové platové ohodnocení pedagogů, kteří učí budoucí kantory.

Vláda se nedávno shodla na navýšení platů učitelů o osm procent. To se však týká jen těch, kteří vyučují v mateřských, základních nebo středních školách. V současnosti ale podle Vaníčka jde raději kvalitní kantor učit na základní školu než na pedagogickou fakultu: „Pokud se něco v dohledné době nezmění, ohrožujeme vzdělanost celého národa.“

V základním a středním školství působí v přepočtu na plné úvazky zhruba 100 tisíc kantorů.

Podle ministerstva je nejdůležitější učitelskou profesi zatraktivnit. „A to jak lepším odměňováním, tak doplněním kariérní perspektivy (zavedením kariérního řádu učitelů). Po změně politického režimu v demokratickou společnost je volba povolání i přípravy k němu svobodná,“uvedla mluvčí resortu Jarmila Balážová.