Sibiř drancují hrabiví „lovci mamutů“

JAKUTSK/PRAHA Po tisíce let zůstávali prehistoričtí obři polapeni pod masami věčně zmrzlé půdy a ledu. Tiše odpočívali ve svých mrazivých hrobech uprostřed sibiřské divočiny. Jako memento dob dávno minulých, aniž by o ně – s výjimkou vědeckých expedic – kdokoliv projevil zájem.

Až donedávna. Teplejší klima posledních let rozmrazilo ledovou vrstvu a vydalo tak napospas lačným rukám miliony pozůstatků mamutů srstnatých i s jejich mohutnými kly. Ty se záhy staly na černém trhu cenným artiklem.

Ruskou Sibiř proto v teplých letních měsících s nadějí na objev „bílého zlata“drancují celé tlupy bezohledných hledačů. V místech, kde se průměrný měsíční plat pohybuje kolem pár tisíc korun, se z těch, na něž se usměje štěstí, stávají ze dne na den milionáři. Za jeden kel platí překupníci v přepočtu stovky tisíc korun. Za 65kilový kel takřka 600 tisíc.

Mnozí se tak kvůli mlhavé vidině pohádkového zbohatnutí neváhají i zadlužit. Celé léto tráví hluboko uprostřed divočiny, několik hodin plavby po řece od nejbližší civilizace. Lopotí se v bahně, požíráni všudypřítomnými roji komárů, když silnými pumpami pod velkým tlakem vhánějí do země vodu z řeky a odhalují, co se v ní skrývá. Někdy hloubí jámy i několik desítek metrů hluboko a vytvářejí celé podzemní jeskyně.

Nesmírně vyčerpávají a nebezpečná práce však milionáře učiní jen z málokoho. Má se za to, že pouze zlomek hledačů nakonec objeví pozůstatek z vyhynulých sibiřských velikánů. Ty nejsnazší úlovky již dávno našly své majitele daleko za hranicemi a hledání se stává stále náročnějším.

Drtivá většina toho, co přesto najdou, putuje přes překupníky především do Číny. Mezi bohatými a vlivnými tam rok od roku roste zájem po vzácném artiklu – nejčastěji v podobě vyřezávaných dekorací či šperků. Cena za mistrně zdobený mamutí kel je přitom průměrně v přepočtu více než 25 milionů korun. Poptávka však nepřichází jen z Číny. Už před lety se o pozdvižení postarala i první dáma USA Michelle Obamová, když se na veřejnosti objevila právě s náhrdelníkem z mamutích klů.

Vedle Číny míří ostatky vyhynulých chobotnatců také do Vietnamu i spolu s dalšími obry, kteří kdysi kráčeli Sibiří – nosorožci srstnatými. Či přesněji jejich rohy, ještě cennějšími než ty od jejich živých příbuzných. Rozemleté na prášek se prodávají na černém trhu jako lék na rakovinu.

Skončí mamuti jako první vyhynulý druh pod ochranou?

Za hranice Ruska putují zcela legálně, neboť obchod s ostatky vyhynulých zvířat není zakázaný. Za vykopávky hrozí hledačům jen pokuta. To by se však už brzy mohlo změnit a přinejmenším mamuti by se mohli dostat na seznam chráněných druhů. Příští měsíc o tom budou v Johannesburgu jednat zástupci 182 členských zemí Úmluvy omezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES).

„Je to první vyhynulé zvíře, u něhož se zvažuje omezení obchodu,“upřesnil generální tajemník CITES John Scanlon.

Má se za to, že z Ruska zamíří ročně mezi 60 až 100 tunami mamutích klů. S legendami o pohádkovém zbohatnutí navíc každý rok přibývá těch, kteří rozvrtávají tamní nedotčenou přírodu. S tím, jak se hledání stává náročnějším, jsou ale výraznější i jizvy, které na krajině zanechávají.