Využijeme Junckerův balíček?
Záleží jen na nás, zda díky Investičnímu plánu pro Evropu zvýšíme v Česku životní úroveň
vat veřejné zadlužení. Navzdory investičním potřebám zatím Česko podobný projekt nemá.
Výhody plánu nicméně již nyní využívají české malé a střední podniky. Několik českých bank díky plánu nabízí zvýhodněné úvěry, které by v české ekonomice měly mobilizovat další investice kolem 20 miliard korun. Máme i první vlaštovku kapitálové účasti v objemu 400 milionů korun, díky které mohou být zachráněny, zhodnoceny či nastartovány české firmy, které vybere soukromý investor, a nikoliv úředník.
Přidaná hodnota pro Česko
Záměr plánu je ale ambicióznější. Z cílové částky 315 miliard eur dodatečných investic pro počáteční tříleté období (do konce roku 2017) se již podařilo aktivovat přes jednu třetinu, tj. 115 miliard eur, ale ČR představuje jen 0,6 procenta. Proč tomu tak je? Ano, nabízí se otázka, jakou má plán přidanou hodnotu pro českou ekono- miku, která má nízké úrokové míry, dostatek likvidity v bankách a nadto může řadu investic financovat evropskými dotacemi.
Úvěry a další nástroje Evropské investiční banky sice nejsou všelékem a ani nemají konkurovat komerčnímu financování. EIB se však díky novému záručnímu fondu (EFSI), který je jednou z hlavních os Junckerova balíčku, může podílet, a to i v době nízkých úrokových sazeb, na financování mírně rizikovějších projektů, včetně nových firem. Za druhé, EIB je schopna výhodně financovat dlouhodobé projekty pro veřejný sektor i pro firmy. Za třetí, úvěry a další nástroje EIB lze kombinovat s evropskými fondy. U nás by například stálo za zvážení vytvoření investičních platforem – pro modernizaci průmyslu nebo pro energetickou účinnost. A za čtvrté, EIB nabízí poradenské služby, včetně přípravy projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), které jsou pro veřejný sektor zdarma. To by se například mohlo hodit ministerstvu dopravy při přípravě výstavby úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem.
Regulační překážky
Jednou z bariér růstu české ekonomiky jsou domácí regulační překážky, které brání investicím, zejména v dopravě a energetice. Trpíme tak nedostatkem životaschopných projektů. I to je jeden z důvodů, proč česká ekonomika v minulosti nedoháněla vyspělé západoevropské ekonomiky tak rychle, jak mohla. Investiční plán pro Evropu míří i sem. V první řadě však záleží na nás zde v České republice, zda jej ke zvyšování životní úrovně využijeme – například zda a kdy se podaří zjednodušit přípravu staveb, včetně prosazení zákona o liniových stavbách, aby například železniční přepravci nemuseli vozit cestující z Mnichova do Prahy autobusy, nebo zda budeme více investovat do energetické účinnosti.