Pumpaři bojují o emisní limity

PRAHA Pokud by dodavatelé pohonných hmot museli od konce příštího roku snížit emise oxidu uhličitého podle platné legislativy, dodatečné náklady by se při dnešních cenových relacích pohybovaly kolem miliardy korun ročně. Vyplývá to z odhadu České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Asociace proto prosazuje snížení současného limitu o půl procentního bodu. Příslušnou novelu zákona o ochra- ně ovzduší by měla do několika týdnů projednat vláda.

Směrnice Evropského parlamentu a rady o jakosti benzinu a motorové nafty stanovuje, že se do konce roku 2020 musí snížit emise oxidu uhličitého o šest procent oproti hodnotě z roku 2010.

Jednotlivé členské státy si dále mohly dobrovolně stanovit i průběžné cíle – úsporu dvě procenta do konce roku 2014 a čtyři procenta do konce roku 2017. Česká republika se k tomu zavázala. „To bylo zřejmě na základě předpokladu, že v roce 2017 budou na trhu v dostatečném množství biopaliva vyšších generací, dnes označovaná jako vyspělá biopaliva. Ovšem z dnešního pohledu můžeme říct, že tento předpoklad se nenaplnil,“uvedl výkonný ředitel ČAPPO Jan Mikulec.

Asociace považuje za rozumné snížit cíl na 3,5 procenta. „Dosažení vyššího cíle je spojeno s vy- sokými náklady. Odhadujeme, že při dnešních cenových relacích by se pohybovaly v řádu zhruba jedné miliardy korun ročně s přímým dopadem na konečné spotřebitelské ceny. Ta hodnota je ovšem řádová, orientační. Přesně na koruny ji spočítat nelze,“doplnil Mikulec.

Trh je podle něj v situaci, kdy vysokoprocentní biopaliva jsou prakticky neprodejná, ať už z důvodu jejich vysoké ceny, nebo kvůli zastaralému vozovému parku. Podle místopředsedy představenstva ČAPPO a generálního ředitele firmy Čepro Jana Duspěvy se Česká republika v plnění limitu aktuálně pohybuje těsně pod třemi procenty.

Členské firmy ČAPPO provozují na tuzemském trhu zhruba třetinu veřejných čerpacích stanic pohonných hmot, jejich podíl na prodeji činí přibližně 60 procent. čtk