Pravěká módní přehlídka
stejného materiálu měl i plášť. To tušili vědci už na základě prohlídky Ötziho oděvu. Genetické analýzy ale prokázaly, že použitá kůže pocházela z ovcí, které měly geneticky poměrně blízko k dnešním ovčím plemenům, a šlo tedy zjevně o kůže z domácích zvířat. Část pláště byla ušita z kozí kůže. I ta pocházela z chovaných zvířat. Jejich potomci se ještě dnes vyskytují v evropských chovech koz.
Fakt, že pro plášť použil pravěký „krejčí“kůže různých druhů zvířat, naznačuje, že na materiál pro tuto část oděvu neměl Ötzi zvláštní nároky. Plášť byl vyroben a následně zřejmě i opravován s využitím kůží, které byly zrovna po ruce.
Vědci soudili, že si Ötzi oblékal nohavice z kůže nějaké psovité šelmy, snad lišky, vlka či psa. Analýzy DNA však ukázaly, že jsou vyrobeny z kozinky. Podobné „ kalhoty“z doby před 4500 roky se našly ve Švýcarsku a byly rovněž z kozí usně. To naznačuje, že tenhle materiál se těšil při výrobě „kalhot“oblibě a zřejmě svým majitelům dobře sloužil.
Vysoké boty si pravěký horal vázal řemínky z hovězí kůže. I to ukazuje, že Ötzi jako zemědělec a pastevec hojně čerpal z domácích surovin. Současně však byl zřejmě i zdatný lovec a to se promítlo do materiálů použitých k výrobě další výbavy. Toulec na šípy je z daňčí kůže a čepice stejně jako boty z medvědí kožešiny. Oba materiály pocházely z místních zdrojů.
Móda doby ledové
O tom, jak se oblékali první lidé Homo sapiens poté, co zamířili ze své africké domoviny do chladnějších oblastí v Evropě a Asii, máme jen minimum údajů. Co nosili zhruba před 20 000 roky obyvatelé Sibiře, nám ukazuje 24 figurek z mamutích klů, nalezených poblíž Bajkalu. Znázorňují muže, ženy i děti v kožešinových kazajkách a kalhotách, obuté do teplých bot a s kožešinovými čapkami či kapucemi, chránícími hlavu.
První lidé Homo sapiens přišli do Evropy mnohem dříve – už před 40 000 roky – a potkali se tu s neandertálci. Po několika tisíciletích zmizeli neandertálci v propadlišti dějin a kontinent ovládli naši předci. Mohl v pozadí odlišných osudů dvou lidských druhů stát i rozdíl v oblékání? Na to se pokusil odpovědět tým vedený Markem Collardem z Univerzity Simona Frasera v kanadském Burnaby. Výsledkem jejich rozsáhlého výzkumu je studie publikovaná v Journal of Anthropological Archaeology.
Collard a jeho spolupracovníci probrali obrovskou kupu dat z několika databází. Prověřili údaje o kosterních nálezech evropské fauny z doby, kdy na našem konti-
Milovníci kožešin
Zvířata, jejichž kůže se běžně používají k výrobě oděvů, například jeleny, bizony nebo medvědy, lovili jak pravěcí lidé Homo sapiens, tak i jejich neandertálští současníci. V tábořištích Homo sapiens však bylo mnohem více kostí těchto zvířat.
Collard a jeho kolegové z toho usuzují, že Homo sapiens měl větší spotřebu kůží, protože si šil podstatně důkladnější oblečení. Kalhoty s nohavicemi a kazajky s rukávy ho dokonale chránily proti chladu. Neandertálec vystačil s jednodušším „střihem“oděvů podobných pláštěnce či peleríně. K tomu sice potřeboval méně kůží, ale doplácel na to větším vystavením těla nepohodě.
Oděvy Homo sapiens měly zřejmě oproti oblečení neandertálců ještě jednu výhodu. Mark Collard je přesvědčen, že četné nálezy kostí rosomáků, lišek, vlků a lasic z tábořišť našich předků jsou svědectvím o využívání kožešin těchto zvířat k lemování rukávů, límců, kapucí a dalších částí oděvu. Nešlo tu o módu. Kožešinové lemování nedovoluje únik tepla, oděv s kožešinovým lemem mnohem lépe hřeje. V sídlištích neandertálců se kosti zvířat, jejichž kožešina je použitelná pro lemování oděvů, nevyskytují. Neandertálci tuhle vymoženost zřejmě neznali a to byl jejich další handicap ve srovnání s pravěkými Homo sapiens.