Ty seženeš lístky, já vyčaruju zlato
„Jako čestná předsedkyně Českého olympijského výboru se zasazovala o sport s velkou láskou a nasazením. A především s pokorou,“vzpomíná na Věru Čáslavskou předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
LN Lze v několika větách vyjádřit, co znamenala Věra Čáslavská pro český sport?
Byla obrovským vzorem. V českém sportu, při vší úctě k výkonům všech našich reprezentantů, jsou za celou jeho historii jen dva sportovci, kteří patří na samý vrchol. A to byl Emil Zátopek a právě Věra Čáslavská. Tím vzorem byla hlavně proto, že sice možná nebyla největší talent na světě, ale jakýkoliv nedostatek dokázala svou pílí, pracovitostí, cílevědomostí a zároveň s pokorou překonat. Tyto lidské kvality se promítaly do jejího soukromého života, kdy si dokázala vždy udržet hlavu nad vodou – ať už to bylo v dobách režimních obstrukcí, nebo v časech pro ni osobně těžkých. Zpětně je možné říci, že vždy obstála se ctí.
LN V podstatě až do posledních chvil života byla aktivní ve sportovním prostředí. Zapojila se i po přestálých životních peripetiích. Můžete popsat, o jaké aktivity například šlo?
Je až neuvěřitelné, jak aktivně se zapojila přes vše, co musela přestát. Jako čestná předsedkyně Českého olympijského výboru se zasazovala o sport s velkou láskou a nasazením. A především s pokorou. Nejvíce se zajímala o podporu našich reprezentantů a do té šla po hlavě. Nezapomenu, jak v Londýně fandila, podporovala sportovce, psala jim denně esemesky. Dělala si legraci, že je čarodějnice a že nám ty zlaté medaile přičaruje. A vskutku, když byla v Londýně, vyhráli jsme tři. LN Chtěla jet i na olympijské hry do Ria?
Asi měsíc před olympiádou jsme si volali, že to už asi nebude možné. Bylo jí to hrozně líto, a tak aspoň psala ty esemesky. Asi poslední, která přišla, byla pro Ondřeje Synka před jeho závodem. Nebyla to obyčejná esemeska. Nazvala to „Pohádka pro Synka“, která ho měla nabudit a pod- pořit. A zase jí to vyšlo. Ale byla také velkou bojovnicí za lepší financování sportu. Aktivně se scházela s ministrem financí Andrejem Babišem aministryní školství Kateřinou Valachovou a pomáhala, seč jí síly stačily.
LN V minulosti byla i jedinou českou zástupkyní v Mezinárodním olympijském výboru, tedy když pomineme dřívější působení Jana Železného, nominovaného za sportovce. Delší dobu český výbor usiluje o vaše prosazení do Mezinárodního olympijského výboru. Mohl její vliv pomoci i zde?
O tom jsem nechtěl mluvit, ale přesně tohle brala jako jeden ze svých hlavních úkolů. Mluvila o tom se šéfem MOV Thomasem Bachem, když jsme tady v Praze loni měli zasedání olympijských výborů. A pak na jaře na jeho pozvání jela se mnou do sídla MOV v Lausanne. Rozdávala tam rozhovory, fotila se se svými memorabiliemi, ale znovu útočila hlavně na Bacha. Až mi bylo trapně. Říkala: „Tenhle kluk tam patří, bez něj to nebude ono, musíte ho tam vzít.“
LN Máte v paměti nějakou příhodu s Věrou Čáslavskou, na kterou rozhodně nezapomenete?
Je jich mnoho. Ale určitě Londýn 2012 a Jarda Kulhavý. Přiletěla a přihnala se ke mně do kanceláře v Českém domě jako velká voda. Prý: „Cos mi to tady dal za lístky?! Vždyť tam nemám Kulhavého!“A já jsem jí vysvětloval, že to už se nám nepodařilo, že mě to mrzí. Ona se na mě podívala a říká: „Podívej se, teď si rozdělíme úkoly. Ty zařídíš, že budu mít lístek na Kulhavého, a já vyčaruju zlato.“Jak řekla, tak bylo. My přesvědčili Belgičany, aby nám lístek dali, a Jarda Kulhavý vyjel zlatou.
LN Připravujete nějaké speciální rozloučení s Věrou Čáslavskou? Případně, zvažujete s jejím jménem spojit nějakou sportovní událost či cenu?
Jednáme intenzivně s rodinou, protože sportovní prostředí se s tak význačnou osobností samozřejmě potřebuje rozloučit. Zatím je to ale velmi čerstvé.
A cena? Už za jejího života byla udělována Cena Věry Čáslavské, kterou získávají ženy, které se zasloužily o rozvoj sportu. Předpokládám, že nyní by mohla získat ještě větší váhu.