Děti potřebují rodinu

Poslankyně Jitka Chalánková otevřela další kolo diskuse o sociálně-právní ochraně dětí. Vítáme ho a plně se shodujeme v tom, že jedním z největších nedostatků současného fungování systému je rozhodování o odebrání dítěte z původní rodiny a jeho umístění do péče náhradní. Problémem je dnes nejen výběr konkrétního typu náhradní péče, ale také lhůty, v nichž se o dětech rozhoduje.

O umístění dítěte do náhradní péče nerozhodují orgány sociálně-právní ochrany dítěte, ale soud. Instituce, která má v systému největší kompetence, je ale zároveň, bohužel, jeho největší slabinou. V soudním systému akutně chybějí soudní dvory specializované na sociálně-právní ochranu dítěte a pravidelná proškolování soudců v této oblasti. Soudy samotné jsou zahlceny obrovským množstvím kauz. Otázky ohrožených dětí jsou proto mnohdy na okraji jejich zájmu a možností a soudcům chybí prostor se s nimi důkladně seznámit. Sociální pracovníci, rodiče a náhradní rodiče popisují konkrétní situace, kdy soudci neumějí správně rozlišit jednotlivé typy náhradní péče, shromáždit si patřičné podklady či ohlídat, kdo má být vůbec účastníkem řízení. To vše se navíc děje na pozadí neúměrných lhůt.

S rozhodováním soudů nic nenadělají ani sociální pracovnice, ani náhradní rodiče. Situaci by pomohlo přidělování advokátů ve smyslu „ex offo“pro dětské případy tak, aby se posílilo hájení nejlepšího zájmu dítěte. Současný nefunkční stav není chybou jen na straně samotných soudců, ale celého soudního systému.

Pro děti a pro samotné soudce by bylo dobře, kdyby s tím něco naši legislativci udělali. Bere-li si to paní poslankyně svým textem za své, budeme jí v tomto úsilí rádi pomáhat.

S paní poslankyní Chalánkovou ale nelze souhlasit v tom, že „všechny formy péče by měly být posuzovány jako rovnocenné a žádná z nich by neměla být upřednostňována na úkor ostatních“. Paní poslankyně se při dosahování ochrany dětí sama odvolává na Úmluvu o právech dítěte. Ta ale jasně říká, že přirozeným prostředím pro růst a blaho dětí je rodina a že „v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí“. Ústavní péče děti nenávratně poškozuje a zájmem všech by mělo být dodržování práva každého dítěte na život v milující a bezpečné rodině. Dopisy jsou redakčně kráceny.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.