Proti degustaci žádný dišputát
Poté, co vzorek českého hrdinného národa poslal při nedávné krátké návštěvě Prahy nacistku Merkelovou tam, kam patří (hlavně ta babizna, která seděla sama na štokrleti před ministerstvem zahraničních věcí, a na plakát jí směle namalovala hitlerovský knírek!), při ceremoniálu v Roudnici nad Labem, kde byla odhalena pamětní deska Josefu Mašínovi, měl tu drzost vylézt na veřejnost vyznamenaný milec prezidenta Zemana, předlistopadový komunista a fízl VB, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, jenž byl aspoň nakonec vypískán, a fotbalová Slavia se ústy neodvolatelného kašpara v čínských službách Jaroslava Tvrdíka zbavila trenéra Dušana Uhrina, je všechno v naší zemi zase v klidu.
Bez občanských nepokojů a se-
Pondělí Neff bevražedných atentátníků na pražských náměstích jsme se přehoupli z prázdnin do září, které se možná bude tvářit teple, ale stejně s sebou přitáhne různé podzimní nemilé události, včetně voleb. Naštěstí ledaskde záhy propuknou tradiční vinobraní, lahodná to útěcha. Takže dnes o této bakchanálii.
Já byl na podobné atrakci poprvé za bizarních okolností. V roce 1977 překonala sama sebe do té doby nudná slovenská zpěvačka Marcela Laiferová albem Obrázky dní. Ještě lepší bylo její šansoniérské další LP Cestovný poriadok s texty Tomáše Janovice a Milana Lasici. Jel jsem s ní dělat interview do Melodie, a jelikož její bratr, výborný aranžér obou desek, bydlel v Pezinku, vzali mě na vinobraní. Tolik opilců pohromadě jsem neviděl ani na obrazu Hieronyma Bosche. Koupili jste si
Úterý Putna
Středa Baldýnský kupon, snad za deset korun, a nechali vás okoštovat dvě deci. Zmámení pijani však trhali barevné stužky, krášlící stánky s demižony, a marně se je snažili za ty kupony vydávat.
Jinou kuriózní degustaci jsem zažil až po Listopadu, kdy v Letenském zámečku jistá firma sezvané hosty nalévala irskou whisky. Bývalý estrádní komik ukazovátkem na diapozitivu krajin instruoval, kde a jak se ta která značka vyrábí, číšníci nosili vzorky a já bohužel seděl vedle socdemáckého podnikatele, který to do sebe zvrhl všechno na ex a pak si blinkal pod stolem na boty.
Doba se naštěstí změnila. Ve velmi příjemném prostředí probíhají ochutnávky třeba v novém podniku Naturel bývalého redaktora a odborářského rebelanta České televize Adama Komerse
Čtvrtek Rejžek v pražské Myslíkově ulici. Ne každý to ale umí. Přes jednoho facebookového přítele jsem se nedávno nechal zlákat na „kolaudační a nákupní ochutnávku vín“. Během úmorných čtyř hodin, kdy zprvu bohatý a květnatý jazyk hostitele počal pod vlivem rychle vadnout, jste do sebe měli nalít deset ukázek alsaských tramínů a ryzlinků, prostřídat to ukázkami šampaňského a dodělat se červeným. Taková zvěrstva ve filmech nepáše ani Quentin Tarantino. Připomnělo mi to programy určitých politických stran. Kocovina tak či tak zaručena. JAN REJŽEK
Pátek Šustrová Sobota Hanák