Svět truchlí po mexické nevěstě

Lidove noviny - - Věra Čáslavská - BLAHOSLAV HRUŠKA MARTIN RYCHLÍK

PRAHA/TOKIO Nejen úspěšná sportovkyně, ale též výjimečná osobnost s pohnutým osudem a osobní statečností. Tak na zesnulou Věru Čáslavskou, jež patří i po letních hrách v Riu na šestnáctou příčku nejúspěšnějších olympioniků dějin, vzpomíná celý svět.

Gymnastka zazářila hlavně na LOH 1964 v Tokiu (kde získala tři zlaté kovy) a o čtyři roky později v Mexiku, kde na ni dosud vzpomínají: kvůli čtyřem zlatým medailím a její památné svatbě.

USA: ve stínu Black Power

Úmrtí první dámy českého sportu se věnovala řada předních deníků. Americký list The Washington Post věnoval Čáslavské velký článek na nekrologové stránce.

Připomíná její podpis prohlášení Dva tisíce slov i tiché gesto vzdoru na olympiádě v Mexiku 1968, kde při sovětské hymně – na protest proti srpnové okupaci Československa – sklonila hlavu, odvrátila se od sovětské soupeřky a dívala se do země. „V USA byl tento politický čin zastíněn Tommiem Smithem a Johnem Carlosem, kteří při medailovém ceremoniálu na znamení sympatií s hnutím Black Power zaťali ruce v kožené rukavici v pěst. Protest paní Čáslavské přesto rezonoval v její vlasti i po celém světě,“připomíná prestižní deník.

Podle listu The New York Times byla Věra Čáslavská ženou, která proměnila sportovní gymnastiku, když do ní přinesla silovější a akrobatičtější styl; vzdálila ji tak „baletnímu“pojetí.

Občanského postoje silné ženy si všímá německý deník Frankfurter Neue Presse, který připomíná mexickou přezdívku slavné gymnastky – Blonďatá bohyně. A popisuje pád, který zažila po roce 1968. „Čáslavská byla velkou dámou gymnastiky. A velkou osobností dějin,“uzavírá deník.

Paní Věra, miláček Tokia

Značnou pozornost vzbudilo úmrtí v Japonsku. „Na úmrtí Věry Čáslavské téměř ihned po zveřejnění zprávy v českých médiích reagovaly všechny hlavní zpravodajské kanály. Ve večerním zpravodajství jímnohé z hlavních televizních společností věnovaly vzpomínku za účasti lidí, kteří ji znali. Věře říkali během her 1964 ,miláček Tokia‘. Její smrt Japonce hluboce zasáhla,“řekl LN japanolog Petr Holý, jenž v zemi žije takřka dvě dekády.

„O smrti Věry Čáslavské ve čtvrtek informovaly všechny japonské noviny,“dodal Holý.

Například list Asahi Šimbun vyzdvihuje popularitu, jaké se Čáslavská těšila po olympiádě v japonské metropoli. „Hry stvořily mnoho hvězd, od maratonských běžců Kokičiho Cuburaji nebo Abebe Bikily až po tým japonských volejbalistek přezdívaných čarodějky z Orientu. Fanoušci ale zvláště vzpomínají právě na Věru Čáslavskou,“napsal deník, přičemž připomíná i její těžké časy po roce 1968 („žila ve svém domě jako vězeň“) i osobní iniciativu v březnu 2011, kdy po tragickém zemětřesení v Japonsku pozvala děti z těžce postižené prefektury Iwate do Prahy.

„Byla opravdu nádhernou gymnastkou,“vzpomněla pro agenturu Kjódó její někdejší soupeřka Kjóko Ono, pozdější viceprezidentka japonského olympijského výboru. Čáslavská převzala před několika lety císařské vyznamenání – Řád vycházejícího slunce.

Svatba jako z velkofilmu

Vzpomínku české gymnastce věnoval rovněž mexický deník Excelsior. Právě v Mexiku se Čáslavská 26. října 1968, den před koncem olympiády, provdala za atleta Josefa Odložila. Na svatbu v katedrále Zócalo tehdy přišlo na sto tisíc lidí!

Čáslavská později v letech 1979 až 1981 v Mexiku působila i jako trenérka. Excelsior navíc připomíná, že si z tehdejšího Československa, kde Čáslavská čelila různým ústrkům v profesním i osobním životě, gymnastku přímo vyžádal tehdejší mexický prezident José López Portillo.

Na Novia de México, „mexickou nevěstu“, jak se Čáslavské za oceánem přezdívalo, ale tato latinskoamerická země nezapomněla ani později – v době, kdy se Věra Čáslavská již stáhla do ústraní. „V roce 2010 byla pozvána na oslavu dvoustého výročí nezávislosti země. A do Mexika, kde byla stále populární, se naposledy vrátila o dva roky později,“uzavírá mexický list Excelsior.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.