Majdanský vůdce trpí v ruském vězení
„Musel jsem ho vyfotit, i když vím, že se to nesmí. Byl strašlivě zmlácený,“řekl v rozhovoru pro LN ruský advokát Dmitrij Sotnikov, který hájí ukrajinského aktivistu Majdanu Alexandra Kostěnka. Zatím bez větších úspěchů.
SIMFEROPOL/PRAHA „Pokud ho nebudou hned operovat, přijde o ruku,“napsal tento týden na sociálních sítích Gennadij Afanasjev. Člověk, který ještě nedávno byl v podobné situaci jako Alexandr Kostěnko. Proto s ním soucítí víc než kdokoliv jiný. Kostěnkovi hrozí doživotní zmrzačení – amputace ruky.
Oba jsou Ukrajinci, oba se ocitli v ruském vězení, oba byli v politicky motivovaných procesech v Rusku odsouzeni k trestům odnětí svobody a oba jsou stoupenci tzv. Majdanu, členství Ukrajiny v EU i NATO, odpoutání se od sovětské minulosti a závislosti na Moskvě. Oba si prožili – třicetiletý Kostěnko stále ještě prožívá – dramatický příběh.
Trhání nehtů by nevydržel
Oba mladé muže spojuje ještě jedna věc, spíš charakterová vlastnost. Nejsou to prvoplánoví hrdinové. Spíš naopak. Neumějí vzdorovat fyzickému týrání a psychickému tlaku tak jako například ukrajinská letkyně Nadija Savčen- ková, která svými hladovkami rozčílila i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina.
„On není zrovna člověk, kterému vyrvou všechny nehty na rukou i na nohou a on bude mlčet a trvat si na svém. Je to prostě normální kluk,“řekl v rozhovoru pro LN Kostěnkův advokát Dmitrij Sotnikov.
Mlčel, pak odvolal
Afanasjev šel ruským vyšetřovatelům na ruku. Nejdřív ho totiž ztloukli boxerskými rukavicemi, na hlavu mu navlékali protiplynovou masku a pro větší zábavu mu do ní pouštěli plyn, který vyvolával zvracení. Ani pak mu ji nesundali. Tak se přiznal.
Ale když měl přátelům do očí během soudního přelíčení 31. července 2015 říct, že byli členy diverzní skupiny, které velel krymský režisér Oleg Sencov, a že pod jeho vedením připravovali řadu teroristických činů, mlčel. Pak se nadechl a všechna původní přiznání odvolal. Sencov, který se mu do té doby nechtěl ani podívat do očí, začal tleskat. Afanasjev dostal sedm let a další nakládačku. Sencov si na Sibiři odpykává dvacet let v trestaneckém lágru. Afanasjeva letos v létě vyměnili za ruské občany vězněné na Ukrajině. Teď se snaží, aby se na jeho přátele v ruských věznicích nezapomnělo.
Nejde o politiku, ale o právo
Za ruskými mřížemi zůstává jak Sencov, tak Kostěnko.
Jako bývalý příslušník ukrajinské policie budí u mnohých aktivistů Majdanu určité podezření. Jak ale říká jeho advokát Sotni- kov, pro něj nejsou důležité sympatie, ale fakta. A ta hovoří nesporně v Kostěnkův prospěch.
„I kdyby můj klient skutečně něco provedl, nemůže ho přece soudit krymský soud, navíc podle ruských zákonů,“vysvětluje Sotnikov, který nepatří mezi tzv. poli- ticky angažované právníky, není známý tím, že by se ujímal případů Putinových politických oponentů. Je to ale vynikající profesionál, kterého našel a řádně platí otec vězněného Kostěnka.
Kostěnko je formálně obviněn z toho, že jako jeden z vůdců Majdanu zranil kamenem policistu. Ovšem nikoliv ruského, ale ukrajinského strážce pořádku.
„Za režimu Viktora Janukovyče se o politiku nezajímal, byl to běžný policista, který musel ze služby odejít, protože odmítl splnit příkaz nadřízených a krýt korupci,“charakterizuje ho advokát. „ Když začal v Kyjevě Majdan, Kostěnko pochopil, že to je hnutí proti korupci, zlovůli, že chce také žít v právním státě.. a odjel demonstrovat.“
Stal se zástupcem jednoho z velitelů Majdanu. Už po anexi Krymu, 6. února 2015, byl ale na poloostrově, kam tajně přijel za rodiči, zatčen ruskou FSB.
„Při zadržování mu zlomili ruku v lokti. Policista Tišenin mu na hlavu navlékl pytel a izolepou mu ho omotal tak, že Kostěnko nemohl dýchat. Proto zuby prokousal do pytle díru. Vezli ho autobusem. Bili ho po hlavě. Ke spánku mu dali hlaveň pistole a několikrát stiskli spoušť. Rána nevyšla. Oznámili mu, že teď mu uříznou prst a pošlou rodině. Dovezli ho do nějakého sklepa. K malíčkům na rukou mu něco připnuli. Pak ucítil strašnou bolest – pouštěli do něj elektrický proud,“tak popisuje průběh zatčení svého klienta jeho advokát.
„V takovýchto případech je těžké něco dokazovat,“rezignovaně soudí advokát Sotnikov. „I to, zda byl mučen... já ho vyfotil zmláceného ve vazbě a byl jsem předvolán před komisi advokátní komory. Chtějí mne postihnout za to, že jsem pronesl do věznice fotoaparát.“Sotnikov už nedokazuje vinu či nevinu svého klienta, zkouší mu pomoci jinak. „On je ukrajinský občan. Berkutovec Polijenko, na kterého měl házet kameny a který proti němu svědčil, je také ukrajinský občan. Případ se měl odehrát v Kyjevě, hlavním městě Ukrajiny. Tak proč je Kostěnko souzen podle ruských zákonů? A co je Moskvě vlastně do toho?“argumentoval Sotnikov. „A víte, co udělali?“Nečeká, že mu odpovím. „Dali Polijenkovi ruské občanství. Já jsem namítal, že zákon nemá zpětnou platnost. Když došlo k činu, oběť nebyla ruským občanem a obviněný také ne. Ale oni odpověděli – to nevadí, když Polijenko podával trestní oznámení, měl ruský pas.“
Nepřítel sovětského lidu
Procesu dodala na významu krymská generální prokurátorka, mladičká Natalija Poklonská, která vystupovala jako státní žalobkyně. „Něco takového jsem nezažil,“uvádí Sotnikov, který netrpí přehnanými sympatiemi k současné ukrajinské vládě a k okupaci Krymu se nevyjadřuje. „Nazývala Kostěnka fašistou, sadistou, vrahem. Používala vyjádření jako ‚ve jménu našich padlých dědů… pošpinil vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce…‘“
I Sotnikov potvrzuje, že Kostěnkovi hrozí amputace. Nebyl sice odsouzen ve srovnání s ostatními Ukrajinci k dlouhému trestu – dostal pouhé tři roky –, ale jeho stav je vážný. „Nutně potřebuje operaci lokte,“říká Sotnikov. Lékaři ve věznici v ruském Kirovo-Čepecku v Kirovské oblasti přitom tvrdí, že mu zákrok chtěli provést. Prý odmítl. Má strach.