Galerie Litera – k 25. výročí vyhazov

Lidove noviny - - Kultura - JIŘÍ MACHALICKÝ

Galerie Litera vznikla v roce 1991, právě tedy oslavuje dvacet pět let trvání. Její zakladatel Miloslav Navrátil má osobitý program, zaměřuje se nejen na slavné, ale i méně známé umělce.

Původně, ještě v osmdesátých letech, sbíral knížky, hlavně bibliofilské tisky. Čím nedostupnější knížka byla, tím víc ho lákala. Tehdy pracoval v Obvodním podniku bytového hospodářství v Praze 8 jako zámečník. Jednou za ním přišel starší pán, který potřeboval cosi opravit v ateliéru. Když ho navštívil, jeho obrazy a objekty se pro něj staly zjevením. Šlo o známého umělce Zdeňka Berana, který prošel zkušeností informelu a dospěl i k pozoruhodným konceptům. Miloslav Navrátil, kterého značně ovlivnil a nasměroval, se v roce 1984 rozhodl, že bude vydávat vlastní bibliofilie.

Beran ho mezitím seznámil s okruhem protirežimně naladěných umělců. Patřili k nim například Jiří Sozanský nebo Václav Bláha. Těm pomáhal při instalacích výstav a oni mu zase vytvářeli ilustrace pro chystané knihy. Pro jednu z nich si v Památníku národního písemnictví vyhledal úryvky z textů filozofa Ladislava Klímy, poznal se s Bohumilem Hrabalem, kterému vydal záznam jeho besedy v klubu Radar. Monotypy pro knížku vytvořil spisovatelův přítel grafik Oldřich Hamera. Vydal i jednu z Kafkových povídek ilustrovanou Josefem Istlerem. Ta dokonce získala ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu pořádanou památníkem písemnictví.

Někdy v roce 1990 šel s Jiřím Sozanským na ministerstvo kultury a tam si všiml žádosti o založení galerie. Napadlo ho, že by si ji také mohl otevřít, a hned vyplnil formulář. Za čtrnáct dní dostal kladné vyrozumění. Sehnal si přízemní prostor na Karlínském náměstí, ve kterém se Galerie Litera dodnes nachází. Současná radnice Prahy 8 mu ovšem právě dala výpověď s tím, že tam chce zřídit jakési administrativní prostory, jako bych jich už nebylo dost. Litera měla i v minulosti občas namále. V roce 2002 ji zasáhla, ostatně jako celý Karlín, velká povodeň. Prostor byl uzavřen a galerista nemohl již takřka nic z uměleckých děl zachránit. Ale stejně činnost obnovil a udržel do současnosti.

Vraťme se k počátkům. Od zmíněného okruhu umělců se Navrátil pomalu dostával k dalším zajímavým osobnostem, které měly po sametové revoluci zájem vystavovat. Řídí se vlastním citem, nenechává si vnutit nic z módních trendů. Sám si postupně rozšiřoval znalosti o současném českém i zahraničním umění. Vzpomíná například na Pravoslava Sováka, jehož grafiku zprvu nakupoval, aniž ho znal osobně. Šlo o zajíma- vého, i když u nás trochu zapomenutého výtvarníka, který emigroval do Švýcarska. V šedesátých letech, ještě v Československu, tvořil osobitou strukturální grafiku. Nakonec se s ním seznámil.

Chtěl poznat i další umělce generace Zdeňka Berana. Ten měl kdysi ateliér po Čestmíru Janoškovi, v němž Navrátil mohl vidět jeho tvorbu z období před emigrací. Zvlášť ho zaujaly takzvanémrazovky, jejichž struktura připomínala kresby mrazem na skle. Později mu uspořádal dvě výstavy, nejdřív starých a pak novějších prací. Litera má tedy program, který se přirozeně vyvíjí.

Když vstoupíte do galerie, na stěnách najdete díla řady výrazných osobností. K nim se řadí Ladislav Novák, který dosáhl mnohem dříve uznání v cizině než doma. Jsou tu i strukturální či aktivní grafiky Vladimíra Boudníka. Zcela jiný charakter mají lepty a litografie Oldřicha Kulhánka. Vystavoval tu konceptualista Jiří Kubový. Jsou tu zastoupeni i zná- mí zahraniční umělci, s některými z nich je galerista ve styku, jiné nakupuje v aukcích. Spatříte tu grafiky Italů Enza Cucchiho a Piera Dorazia, Španěla Antoniho Tapiese, Američana Marka Tobeyho, Rakušana Arnulfa Rainera a Čechů Josefa Istlera, Zdeňka Sýkory nebo Adrieny Šimotové. Jeho největší mezinárodní hvězdou se stal slavný rakouský umělec Hermann Nitsch, který u něj vystavoval v roce 1994 a pak ještě dvakrát.

V roce 2000 rozšířil svou činnost a založil na Malé Straně ještě Galerii Navrátil, která vydržela osm let. Pořádal tam rozsáhlejší a déle trvající výstavy, zatímco v Liteře je mění asi jednou měsíčně. Právě probíhá výstava k oslavě 25. výročí založení s různými dokumenty a fotografiemi z vernisáží, na kterých najdeme řadu předních osobností (Václav Boštík, Pavel Nešleha, František Skála, Oldřich Hamera, Zdeněk Beran, Jiří Sozanský, Ivan Komárek, Karel Oujezdský...).

Sche. Na přelomu let 2009 a 2010 hostila galerie díla Hermanna NitFOTO ARCHIV GALERIE LITERA

Zahraniční hvězda.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.